Pompeho nemoc vede kromě poruch funkce kosterních svalů i k poruchám funkce srdečního svalu. Může se zde projevit poruchami rytmu, jako jsou např. fibrilace síní nebo supraventrikulární tachykardie, které jsou obvykle léčeny beta-blokátory. Podle amerického výzkumu ale může jeden z beta-blokátorů propranolol snižovat efektivitu enzymové substituční terapie Pompeho choroby.
Americká studie prováděná na myších (Han et al. 2015) prokázala, že propranolol užívaný současně s enzymovou substituční terapií (ERT) snižuje její účinnost. ERT se totiž do buněk dostává přes na kationtech nezávislý manóza-6-fosfátový receptor (CI-MPR), což bylo dokumentováno ve dřívější studii na myších (Koeberl et al., 2011), kdy při vyřazení genu pro tento receptor a pro kyselou α-galaktosidázu docházelo k výraznému snížení efektivity ERT v porovnání s myšmi pouze s nefunkčním genem pro kyselou α-galaktosidázu. V téže práci byl také demonstrován fakt, že při užití β2-agonistů se zvyšuje exprese CI-MPR spolu s efektivitou ERT.
Z tohoto faktu vychází Han se svými spolupracovníky, kteří ve svém výzkumu chtěli otestovat hypotézu, že užití β-blokátorů expresi CI-MPR naopak snižuje a spolu s tím i efektivitu ERT. Pracovali s myšmi, u kterých byl vyřazen gen pro kyselou α-galaktosidázu a tím navozen fenotyp Pompeho choroby. Rozdělili je do pěti skupin: kontrolní skupina, skupina léčená pouze ERT, skupina léčená pouze propranololem, skupina léčená klenbuterolem spolu s ERT a skupina léčená propranololem a ERT. Byla hodnocena např. funkce svalů, tělesná hmotnost, hmotnost svaloviny levé komory srdce nebo hmotnost m. gastrocnemius.
U myší léčených propranololem spolu s ERT oproti ostatním skupinám s léčbou ve vyšší míře klesala tělesná hmotnost, nedocházelo k hypertrofii kosterních svalů, zvyšovala se hmotnost svaloviny levé komory a byl zvýšen obsah glykogenu ve svalovině bránice (což vede k funkční slabosti svaloviny bránice). Tento efekt byl ovšem závislý na dávce. Byl totiž prokazatelný jen při vysokých dávkách propranololu. Při jeho nízkých dávkách ke snižování vstřebávání ERT nedocházelo.
Jedná se pravděpodobně o první studii, která naznačuje možnost, že by β-blokátory mohly ovlivňovat efektivitu ERT u lidí s Pompeho chorobou. Vzhledem k jejím výsledkům by tak mělo být užití β-blokátorů u těchto nemocných pečlivě zvažováno, a pokud je to možné, měly by být voleny alternativní léčebné metody. Zjištěné skutečnosti by rovněž měly být nadále zkoumány.
(ivh)
Zdroje:
1. Han S. O., Pope R., Li S. et al. A beta-blocker, propranolol, decreases the efficacy from enzyme replacement therapy in Pompe disease. Mol Genet Metab 2015 Oct 3; pii: S1096-7192(15)30058-5; doi: 10.1016/j.ymgme.2015.09.012 [Epub ahead of print].
2. Koeberl D. D., Luo X., Sun B. et al. Enhanced efficacy of enzyme replacement therapy in Pompe disease through mannose-6-phosphate receptor expression in skeletal muscle. Mol Genet Metab 2011 Jun; 103 (2): 107–112.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
