Chronická preventabilní a/nebo léčitelná onemocnění plic včetně CHOPN i karcinomu souvisejí s věkem a kouřením. CT patří v pneumologii mezi základní nástroje diferenciální diagnostiky. Při cíleném hledání se často nachází u téhož pacienta dvě nebo tři respirační choroby najednou. Kromě kouření existuje řada škodlivých civilizačních faktorů – velké požáry, probíhající válka, dopravní znečištění, znečištění v pracovním prostředí, změny klimatu. S obrovským znečištěním se přitom potýká většina Evropy. Podle aktuálních výzkumů je ovšem klíčové nikoliv to, kde člověk žije, ale kde je fyzicky aktivní.
Většina pacientů s karcinomem plic trpí i dalšími plicními chorobami a většina těch závažných se projevuje velmi pozdě nebo velmi nespecificky. Odborný časopis Chest vydal v roce 2021 doporučení, kdy u karcinomu plic provést nízkodávkové CT. Potvrzuje se, že screening karcinomu plic jednoznačně prodlužuje život a dramaticky zvyšuje počet operabilních nádorů, které mohou zásadně změnit prognózu.
V letošním roce vyšla aktualizovaná doporučení GOLD pro CHOPN (COPD GOLD 2023), která nově zahrnují informace o screeningu CHOPN a využití CT. Například u asymptomatických pacientů, kteří kouří a jsou ve věku okolo 50 let, screening CHOPN není indikovaný, neboť nebylo prokázáno, že by měl nějaký přínos. Screening by měl podstoupit člověk, který vykazuje symptomy a kouří více než 20 krabičkoroků. První data týkající se screeningu CHOPN naznačují, že umožňuje zahájit léčbu dřív a dříve cílit na ukončení kouření. I u pacientů s CHOPN je doporučováno zvážit, jestli by neměli podstoupit CT vyšetření také kvůli detekci karcinomu plic.
V Česku aktuálně probíhají dva programy, jejichž účelem je brzký záchyt plicních onemocnění: „Karcinom plic – program časného záchytu“ a „NSC – Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci“.
Screening bronchogenního karcinomu probíhá od roku 2022, je koncipován minimálně na 5 let a pacienti jsou vyhledáváni v rizikové (asymptomatické) populaci, přičemž cílovou skupinu tvoří kuřáci (≥ 20 krabičkoroků) ve věku 55−74 let. Rizikový jedinec podstoupí nízkodávkové CT, zásadní roli má radiolog, který pacienty rozděluje do 3 skupin (negativní/neurčitý/pozitivní nález). Zvyšuje se proto počet radiologů, kteří jsou v programu zapojeni.
V 1. čtvrtletí roku 2022 pacienti přicházeli přes praktické lékaře, později mohli jít přímo k pneumologům. Podle dat zdravotních pojišťoven, která jsou k dispozici se zpožděním, se pacienti rekrutují v podstatě v každém kraji a ve většině okresů, více se to daří v Praze či severních Čechách. Zároveň však 48,5 % (1690) vytipovaných osob přes poučení ze strany praktika výkon odmítlo, a k pneumologovi tak bylo odesláno pouze 51,5 % (1796) z celkem 3486 vytipovaných jedinců.
První výstupy zdravotních pojišťoven ze začátku prosince 2022 ukazují, že za 1. a 2. čtvrtletí roku 2022 bylo vyšetřeno 703 osob, z nich 3,7 % bylo jednoznačně pozitivních, a tedy určených k endoskopii kvůli cílenému pátrání po příčině vzniklých lézí, 73,3 % tvořily negativní nálezy a ve 23 % případů byl nález nejasný. Dle dat z radiologických pracovišť, která mají předstih oproti pojišťovnám, bylo k 9. prosinci 2022 vyšetřeno již 2260 osob: 3,5 % nálezů bylo pozitivních, 72,3 % negativních a zbylých 24,2 % neurčitých.
V rámci pilotního projektu brzkého záchytu CHOPN probíhalo v letech 2018–2022 vyhledávání nových pacientů v rizikové, a navíc symptomatické populaci, letos mají být data vyhodnocena. Cílovou skupinu tvořili kuřáci (≥ 10 krabičkoroků) ve věku 40−69 let. Podstatnou část jich doporučil k vyšetření praktický lékař, část šla přímo k pneumologovi.
Dle údajů z konce minulého roku bylo vyšetřeno 942 lidí, z nichž 35,8 % mělo jednoznačné známky CHOPN, o které se dříve nevědělo, a u všech se jednalo o mírné stadium (GOLD 1−2). Nespecifické plicní postižení bylo zjištěno u 28,1 % (265) a z těch, kteří z této skupiny přišli na kontrolu za 3–6 měsíců (38), se u 26,3 % (10 osob) prokázala CHOPN. Celkem tedy byla CHOPN nově diagnostikována u 347 z 942 účastníků projektu. Z pacientů přicházejících od praktických lékařů mělo pozitivní nález 26 %, zatímco u těch, kteří sami vyhledali pneumologa, tento podíl dosahoval 40 %. Obecně platí, že jakmile je člověk donucen kvůli symptomům vyhledat specialistu, motivace je výraznější.
Pacienti často splňují kritéria obou zmíněných programů, do budoucna je proto namístě uvažovat o jejich spojení, tedy o propojení funkčních a zobrazovacích testů s cílem vyšetřit rizikové osoby. Na pracovišti přednášejícího už jsou k dispozici první data ze souboru 29 pacientů, u nichž sice v rámci screeningu nebyl zjištěn ca plic, ale po absolvování screeningového programu byla u 60 % z těchto domněle pneumologicky zdravých osob nově nalezena respirační patologie. Ve 35 % (10) případů se jednalo o CHOPN či asthma bronchiale, v 7 % (2) o suspektní tumory plic.
Přednášející dále upozornil na práci publikovanou v časopisu Respiratory Research, jejíž autoři našli speciální způsob jak zvýšit citlivost screeningu, a sice na základě cytologického vyšetření obyčejného sputa účastníků. Tento postup může zvýšit výtěžnost screeningu zejména u pacientů nacházejících se v neprůkazné, šedé zóně.
Podle docenta Koblížka existuje dost důkazů (a navíc stále přibývají další), že screening karcinomu plic u pacientů v riziku je vysoce přínosný a může příznivě změnit osud vyšetřených osob. Zároveň upozornil, že po pandemii COVID-19 k pneumologům docházejí pacienti ve středním věku s karcinomem plic ve stadiu III/IV, kteří podle jeho slov zemřou zbytečně.
Eva Srbová
redakce proLékaře.cz
Zdroj: Koblížek V. Screening závažných onemocnění plic (karcinom plic a CHOPN). Odborný seminář Aktuality v léčbě respiračních onemocnění, 25. ledna 2023.
