Pacientka ve věku 58 let s bezvýznamnou osobní i rodinnou anamnézou a bez známek alergie si stěžovala na výraznou nosní obstrukci. Domnívala se, že její potíže souvisejí s prací v obchodě s textilem. Problémy řešila aplikací lokálních dekongestiv až 4× denně. Vliv prostředí eliminovala, když opustila zaměstnání. Nosní obstrukce přetrvávala dalších 6 měsíců, během nichž nadále užívala dekongestiva minimálně 1× denně.
Pacientka vyhledala ambulanci ORL, kde lékař provedl vyšetření na syndrom zadní rýmy (PNDS − post-nasal drip), nicméně toto vyšetření uzavřel jako normální nález. Lékař konstatoval chronickou rýmu a deviaci nosní přepážky. Doporučená terapie zahrnovala:
Lokální aplikace kortikosteroidů a solné roztoky nepřinesly úlevu od obtíží. Pacientka si stěžovala na zhoršování obstrukce v chladu, ošetřující lékař tedy doporučil alergologické vyšetření. Kožní prick testy ukázaly nesignifikantně hraniční reaktivitu na pyly jarních stromů. Z dalších výsledků představoval podíl eozinofilů v periferní krvi 4 % a hladina IgE 15 UI/ml.
Pacientce byla sdělena diagnóza hyperreaktivní vazomotorické nealergické perzistující rýmy. K terapii byl doporučen nosní sprej Dymistin s fixní kombinací topického kortikosteroidu flutikason-propionátu a topického antihistaminika azelastin-hydrochloridu s dávkováním 2× denně. Jeden vstřik přípravku (odpovídá 0,14 g) obsahuje 137 µg azelastin-hydrochloridu a 50 µg flutikason-propionátu.
Díky rychlému nástupu účinku, který se u tohoto nosního spreje dostavuje během 2–3 dní, mohla pacientka snížit frekvenci aplikace na 1× denně. Po dalším zlepšení stavu užívala sprej nepravidelně, jen dle potřeby. Operaci nosní přepážky odmítla.
(pak)
Zdroj: Bystroň J. Fixní kombinace fluticason propionátu a azelastin hydrochloridu – zkušenosti z praxe. Remedia 2016; 26 : 184–186.
