U velké části pacientů s fIPP jiným než idiopatická plicní fibróza (IPF) dochází k progresi onemocnění i přes iniciální léčbu. Tento fenotyp onemocnění je označován jako progresivní plicní fibróza (PPF). PPF je spojena s vysokou morbiditou a mortalitou. Většina pacientů s PPF má diagnózu fibrotizující hypersenzitivní pneumonitidy (fHP), intersticiální plicní procesy spojené se systémovými onemocněními pojiva (SOP-IPP) nebo idiopatické intersticiální pneumonie (IIP) jiné než IPF (včetně fibrotizující nespecifické intersticiální pneumonie a neklasifikovatelného intersticiálního plicního procesu). Podíl pacientů s PPF spadajících mezi fibrotizující non-IPF IPP během 24 měsíců mimo fibrotizující sarkoidózu byl na základě retrospektivních dat odhadován na 30 %. Prevalence PPF se ale liší podle definice progrese.
V registrační studii INBUILD s nintedanibem byla progrese u pacientů s PPF definována jako relativní pokles usilovné vitální kapacity (FVC) o ≥ 10 % nebo kombinace relativního poklesu FVC o > 5 % a zhoršení respiračních symptomů nebo progrese fibrózy na CT s vysokým rozlišením (HRCT) během předchozích 24 měsíců. Nejčastěji se PPF ve sledované kohortě projevila jako relativní pokles FVC o ≥ 10 % (332/663, tj. 50,1 % pacientů).
Hambly et al. zkoumali prevalenci a charakteristiky progrese onemocnění dle kritérií INBUILD v prospektivním registru pacientů s fIPP všech podtypů včetně IPF (n = 2746). PPF byla zjištěna u 50,1 % pacientů. Frekvence výskytu PPF u hlavních non-IPF podskupin byla rozdílná: 58 % u fHP, 51 % u neklasifikovaného IPP, 45 % u SOP-IPP a 39 % u ostatních non-IPF. Prevalence PPF u všech nemocných s non-IPF IPP (s výjimkou pacientů se sarkoidózou) činila 47,5 % (919 z 1936 pacientů), přičemž prevalence progrese u pacientů s IPF dosahovala za stejnou dobu 59,5 %. Kritérium relativního poklesu FVC o ≥ 10 % splnilo v celé kohortě 49,1 % pacientů s PPF či s progresí IPF. Doba do progrese byla během 24 měsíců sledování u hlavních podskupin obdobná a prakticky stejná u IPF a fibrotizující hypersenzitivní pneumonitidy (fHP).
Velké testovací (n = 754) a validační kohorty (n = 473) pacientů s fHP, SOP-IPP či non-IPF IIP zahrnovala multicentrická retrospektivní studie (Oldham et al.), která hodnotila prevalenci a prognostický význam různých kritérií PPF včetně kritérií INBUILD, jejich jednotlivých složek a dalších potenciálních kritérií během 10 let sledování. Nejčastěji zjištěným kritériem progrese byl samotný relativní pokles FVC ≥ 5 %, který byl zaznamenán u 69,7 % pacientů. Medián doby do progrese byl v jednotlivých kohortách 10,6−12,9 měsíce. Relativní pokles FVC ≥ 10 % byl zjištěn u 56,2 % pacientů s mediánem doby do progrese 15,3 měsíce v testovací kohortě a 24 měsíců ve validační kohortě.
Kritéria pro včasnou identifikaci PPF stanovená na základě jejich prevalence a krátké doby do progrese zahrnují relativní pokles FVC o > 10 % a kombinace nižších prahových hodnot poklesu FVC se symptomatickým zhoršením nebo s progresi fibrózy na HRCT. Prognostický význam těchto kritérií byl široce validován z hlediska mortality a tato jejich prognostická přesnost je zřejmě vyšší než u alternativních kritérií. Výsledky jsou ovšem nejednotné ohledně prognostického významu těchto kritérií pro následnou progresi poklesu FVC. Kritéria bude zřejmě třeba trochu upravit u pacientů se SOP-IPP a zejména u nemocných se zánětlivou myopatií.
Nedávno publikované výsledky velkých kohortových studií vycházející z prevalence a prognostického významu kritérií PPF ukazují, že pro časnou identifikaci progrese non-IPF IPP jsou vhodná kritéria studie INBUILD. Parametry používané ke stanovení přítomnosti PPF uvedené v recentních mezinárodních doporučeních z velké části nevycházejí z dat zjištěných u předchozích ani následných kohort z reálné praxe.
(lexi, zza)
Zdroje:
1. Wells A. Patterns of progression in non-IPF fibrotic interstitial lung disease. Curr Opin Pulm Med 2023; 29 (5): 459–464, doi: 10.1097/MCP.0000000000000981.
2. Oldham J. M., Lee C. T., Wu Z. et al. Lung function trajectory in progressive fibrosing interstitial lung disease. Eur Respir J 2022; 59 (6): 2101396, doi: 10.1183/13993003.01396-2021.
3. Aktuální poznatky k progresivní fibróze u intersticiální plicní nemoci. proLékaře.cz, 8. 9. 2022. Dostupné na: www.prolekare.cz/tema/progredujici-ipp/detail/aktualni-poznatky-k-progresivni-fibroze-u-intersticialni-plicni-nemoci-131728
4. SPC Ofev. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/ofev-epar-product-information_cs.pdf
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
