Bolest tvoří významnou komplikaci terapie osob s hemofilií. Skupina odborníků diskutovala na toto téma v rámci 14. setkání Zürich Haemophilia Forum v říjnu 2014.
Kloubní bolest je častým problémem spojeným s hemofilií. Bolest jednoho či více kloubů je denní realitou až u dvou třetin pacientů s těžkou hemofilií.
Bolest se dělí na akutní a chronickou. Chronická bolest ovlivňuje také oblast emocionální – může zvyšovat incidenci deprese, úzkosti, iritability, hněvu či frustrace. Nedobře kontrolovaná bolest může vést například k chronickému užívání narkotik nebo alkoholové závislosti. Ke zhoršení chronické bolesti dochází také pod vlivem stresu či únavy.
Bolest je ovlivněna řadou faktorů. Mezi ně patří například vnímavost pacienta k bolesti, jeho vlastní zkušenost s bolestí a míra odpovědi na bolest. Z tohoto důvodu je nutný individualizovaný přístup k její léčbě.
Bylo prokázáno, že bolest kloubu není vždy jasnou známkou krvácení. I když je akutní bolest nejčastěji spojena s krvácením, je nutno myslet také na jiné zdravotní komplikace (například zlomeniny). Navíc pacienti s pokročilou artropatií často obtížně odlišují akutní krvácení od chronické artritické bolesti.
Právě efektivní kontrola bolesti je jedním z pilířů péče o hemofiliky. V praxi tvoří základ léčby substituční terapie. Profylaxe zahrnující pravidelnou substituci deficitního faktoru nebo v indikovaných případech u pacientů s inhibitorem podávání bypassových přípravků snižuje pravděpodobnost krvácení, a tedy i bolesti spojené s krvácením. On demand terapie na druhé straně urychluje vstřebání krvácení a tím pádem také vede k úlevě od bolesti.
V kontrole bolesti má často roli terapie zahrnující podání analgetik, klid, ledování, kompresi, elevaci, ale i fyzioterapeutické postupy. Přínosem může být kombinace analgetik, která působí odlišnými mechanismy účinku. V indikovaných případech může akutní kloubní bolest zmírnit aspirace kloubu, chronickou bolest pak intraartikulární podání steroidů.
V dlouhodobém pohledu může být nezbytná eskalace profylaxe. U degenerativních změn je indikováno chirurgické řešení (například synovektomie, výkony na kloubu nebo kloubní výměna).
Ať už je v rámci kontroly bolesti zvolen jakýkoliv postup, je nezbytné pravidelně bolest monitorovat. Je-li to nezbytné, pak je vhodná spolupráce mezi hematologem, fyzioterapeutem a specialistou na léčbu bolesti.
(eza)
Zdroj: Aurswald G., Dolan G., Duffy A. et al. Pain and pain management in haemophilia. Blood Coagul Fibrinolysis 2016; 27 (8): 845–854, doi: 10.1097/MBC.0000000000000571.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.