Papulopustulózní dermatitida, která se vyskytuje jako nežádoucí účinek anti-EGFR cílených léčiv, je příčinou toho, že pacienti s kolorektálním karcinomem a chronickými dermatologickými komorbiditami většinou nejsou anti-EGFR protilátkami vůbec léčeni. Že to v určitých případech nemusí být správná klinická volba, ukazuje kazuistika japonských autorů.
Do péče onkologického oddělení fakultní nemocnice v japonském Kóči se dostal 55letý pacient s kolorektálním karcinomem (CRC). V jeho osobní anamnéze byla zaznamenána psoriáza, se kterou se muž léčil od 27 let. Postupně užíval topické přípravky (kortikoidy, deriváty vitaminu D), podstoupil fototerapii, léčbu systémovými imunosupresivy a deriváty vitaminu A, a to vždy s částečným a dočasným terapeutickým efektem. Ve věku 54 let mu byla nasazena cílená léčba anti-TNF-α protilátkou, která vedla k významnému zlepšení jeho kožního postižení.
V průběhu léčby byl u pacienta diagnostikován metastazující CRC. Muž podstoupil sigmoidektomii a v 1. linii byl léčen kapecitabinem a oxaliplatinou v kombinaci s bevacizumabem. Ve 2. linii byl zvolen chemoterapeutický režim IRIS. V průběhu této léčby nebyly zaznamenány změny psoriatických lézí.
Necelého 2,5 roku od diagnózy CRC byla zahájena léčba cetuximabem, která byla po výskytu alergické reakce změněna na léčbu panitumumabem. Již po 7 dnech léčby cetuximabem a po celou dobu léčby panitumumabem (6 měsíců) bylo patrné významné zlepšení kožních příznaků psoriázy. Po ukončení léčby se stav kůže u pacienta znovu zhoršil.
Z pohledu onkologa léčba panitumumabem vedla k parciální odpovědi nádorového onemocnění a byla doprovázena mírnou folikulitidou v oblasti obličeje, která nevyžadovala žádnou léčbu. Po 5 měsících od ukončení léčby pacient zemřel.
Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění kůže, pro které je charakteristický výskyt mírně vyvýšených šupících se a zarudlých lézí. Z hlediska patofyziologie dominuje hyperproliferace keratinocytů a zvýšení vaskularizace, přičemž významnou úlohu hraje imunitní systém, a to především osa TNF-α/NF-κB/IL-23/TH17 lymfocyty. Často je také v kůži nemocných popisována zvýšená exprese EGF i jeho receptoru (EGFR), která přímo ovlivňuje proliferaci keratinocytů. O terapeutickém účinku anti-EGFR cílených léčiv v léčbě psoriázy je však známo málo.
Kazuistika naznačuje, že pravděpodobně není nutné považovat anti-EGFR cílenou terapii za kontraindikovanou u pacientů s psoriázou a kolorektálním karcinomem s nepřítomností mutace v onkogenu KRAS.
(jam)
Zdroj: Okamoto K., Maeda H., Shiga T. Cetuximab and panitumumab in a patient with colon cancer and concomitant chronic skin disease: a potential beneficial effect on psoriasis vulgaris. World J Gastroenterol 2015; 21 (12): 3746−3749, doi: 10.3748/wjg.v21.i12.3746.
