Kojenecké koliky

MUDr. Pavel Frühauf, CSc.
Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK – Centrum dětské gastroenterologie, hepatologie, výživy, digestivní endoskopie a biologické léčby GI onemocnění VFN Praha

Definice (1):

Věk pod 5 měsíců. Opakované prolongované epizody pláče a/nebo neklidu, které se vyskytují bez jasných příčin, kterým není možné předejít a které není možno přerušit.

Není přítomno neprospívání, horečka nebo známky nemoci. Trvání více než 3 hodiny/den, 3 a více dní v týdnu.

Epidemiologie (2, 3):

Obvykle je udáváno, že kojenecké koliky (KK) postihují 10–30 % kojenecké populace, podle metaanalýzy 30 studií s rozptylem 4–64,5 % (4). Vrchol obtíží se manifestuje obvykle v 6. týdnu života (5).

Etiopatogeneze (6):

a) hlavní faktory:

• nezralost nervového a digestivního systému,
• gastrointestinální hormony (zvýšení ghrelinu a motilinu),
• alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM),
• alterovaná mikrobiální flóra střeva;

b) další dispozice:

• tenze v rodině,
• kuřáctví matky,
• vyšší mateřský věk,
• prvorození.

Diferenciální diagnostika (7, 8, 9):

Je udáváno, že cca 5 % symptomatologie odpovídající KK má organickou příčinu.

Červené praporky:

• velké břicho (tumor, hepatosplenomegalie, m. Hirschprung, malrotace s volvulem, nekrotizující enterokolitis),
• horečka (akutní otitis, apendicitis, sepse, endokarditida, meningitida, osteomyelitida, pneumonie, infekce močových cest, virová infekce),
• letargie (hydrocefalus, meningitida, sepse, subdurální hematom).

Tabulka č. 1: Organické příčiny neztišitelného pláče u kojence (10)

Schéma č. 1: Algoritmus diagnostického a terapeutického postupu při KK (podle 10)

Síla doporučení při postupu v léčbě KK z hlediska medicíny založené na důkazech

Tabulka č. 2 Klinické doporučení

Literatura:

1. Benninga M. A. et al. Childhood Functional Gastrointestinal Disorders: Neonate/Toddler. Gastroenterology 2016; 150: 1443–1455.
2. Kheir A. E. Infantile colic, facts and fiction. Ital J Pediatr. 2012; 38: 34.
3. Di Lorenzo C. et al. Summary conclusions. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2013; 57 (Suppl 1): S42–5.
4. Vandenplas Y. et al. Prevalence and Health Outcomes of Functional Gastrointestinal Symptoms in Infants From Birth to 12 Months of Age. JPGN 2015; 61: 531–537.
5. Akhnikh S. The excessively crying infant: etiology and treatment. Pediatr Ann. 2014; 43: 69–75.
6. Savino F. et al. Looking for new treatments of Infantile Colic. Italian Journal of Pediatrics 2014; 40: 53–63.
7. Johnson J. D. et al. Infantile Colic: Recognition and Treatment. Am Fam Physician. 2015; 92: 577–582.
8. Savino F. Focus on infantile colic. Acta Paediatr. 2007; 96: 1259–64.
9. Freedman S. B. et al. The crying infant: diagnostic testing and frequency of servus underlying disease. Pediatrics. 2009; 123: 841–848.
10. Vandenplas Y. et al. Functional gastro-intestinal disorder algorithms focus on early recognition, parental reassurance and nutritional strategies. Acta Paed. 2016; 105: 244–252.
11. Lucassen P. L. et al. Effectiveness of treatments for infantile colic: systematic review, BMJ. 1998; 316: 1563–1569.
12. Anabrees J. et al. Probiotics for infantce colic: a systematic review. BMC Pediatr. 2013; 13: 186.
13. Sung V. et al. Probiotics to prevent or treat excessive infant crying: systematic review and meta-analysis. JAMA Pediatr. 2013; 167: 1150–1157.
14. Hill D. J. et al. Effect of a low-allergen maternal diet on colic among breastfed infants: a randomized, controlled trial. Pediatrics. 2005; 116: e709–e715.
15. Iacovou M. et al. Dietary management of infantile colic: a systematic review. Matern Child Health J. 2012; 16: 1319–1331.
16. Sung V. et al. Treating infant colic with the probiotic Lactobacillus reuteri. BMJ. 2014; 348: g2107.