Analýza provedená u 1239 mužů léčených s karcinomem prostaty ve Finsku (2004–2009) ukázala, že pacienti dávají přednost brachyterapii a prostatektomii. Nedostatečné informace o léčbě a nespokojenost s přístupem zdravotníků byly hlavní důvody nepříznivého psychického stavu pacientů.
Většina případů karcinomu prostaty je zachycena v časném stadiu a muži po diagnóze prožijí často řadu let. Proto má velký význam nejen fyzický, ale také psychický stav pacientů a kvalita života. Finští autoři se pokusili zjistit, jaké mají pacienti s karcinomem prostaty s různými typy léčby zkušenosti s lékařskou péčí, poskytnutými informacemi a výběrem léčby. Průzkum provedli u národně reprezentativního vzorku 50 % všech pacientů diagnostikovaných v roce 2004 pomocí dotazníků. Další dotazníky vyplňovali pacienti v roce 2009 a byla v nich zjišťována spokojenost se životem po diagnóze a psychické symptomy.
S péčí a s poskytnutými informacemi o chorobě, možnostech léčby a jejích vedlejších účincích byla spokojena polovina pacientů. Nejlepší zkušenosti a psychická pohoda byly zjištěny u mužů léčených brachyterapií a nejhorší u mužů, kteří podstoupili hormonální léčbu. Do výběru terapeutického postupu byli nejvíce zapojeni muži s prostatektomií a brachyterapií. Největší psychické problémy uváděli pacienti, kteří měli nepříjemnou zkušenost s necitlivým sdělením diagnózy a nebyli spokojeni s informacemi, které o nemoci a léčbě dostali.
Autoři došli k závěru, že pacienti s karcinomem prostaty preferují z léčebných možností prostatektomii a brachyterapii. Lepší podpůrná péče, lidský přístup a dostatek poskytnutých informací můžou zmírnit nepříznivý dopad choroby na psychický stav pacientů.
(zza)
Zdroj: Lehto U. S., Helander S., Taari K., et al. Patient experiences at diagnosis and psychological well-being in prostate cancer: A Finnish national survey. Eur J Oncol Nurs. 2014 Dec 24. [Epub ahead of print]
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
