Rozporuplné poznatky o tom, zda kvalita života související se zdravím může být u žen po porodu závislá na způsobu porodu, byly důvodem k provedení studie, která se touto problematikou podrobněji zabývala.
Do longitudinální prospektivní studie, která proběhla ve Španělsku, bylo zapojeno 546 žen prvorodiček ve věku 18–45 let. Všechny porodily zdravého novorozence. Cílem studie bylo vyhodnotit kvalitu života související se zdravím v 6 týdnech a 6 měsících po porodu v závislosti na způsobu, jakým žena rodila. Autoři studie v obou obdobích analyzovali kromě kvality života také sociodemografické faktory a klinické charakteristiky. Kvalita života byla hodnocena pomocí nástroje SF-36 (Short Form 36 Health Survey) a v rámci studie se porovnávaly vaginální porody, klešťové porody, vakuumextrakce, plánovaný a akutní císařský řez.
Autoři studie neodhalili rozdíly v kvalitě života související se zdravím v době 6 týdnů a 6 měsíců po porodu, které by byly ovlivněny způsobem porodu. Dospěli ovšem k závěru, že ženy trpící poporodní močovou inkontinencí mají na konci šestinedělí nižší hodnoty skóre kvality života podle SF-36 než ostatní rodičky. V období mezi šestým týdnem a šestým měsícem po porodu se kvalita života související se zdravím zlepšila u všech žen bez ohledu na způsob porodu.
Přestože způsob porodu podle zjištění španělské studie přímo neovlivňuje kvalitu života související se zdravím, autoři poukazují na nepřímou vazbu mezi způsobem porodu a kvalitou života v krátkodobém horizontu. Rodičky, u nichž byla zjištěna nejhorší kvalita života související se zdravím, trpěly po porodu močovou inkontinencí a většina těchto žen rodila za použití porodnických kleští.
(pak)
Zdroj: Triviño-Juárez J. M., Romero-Ayuso D., Nieto-Pereda B. et al. Health related quality of life of women at the sixth week and sixth month postpartum by mode of birth. Women Birth 2017 Feb; 30 (1): 29–39, doi: 10.1016/j.wombi.2016.06.005.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
