Pro léčbu kondylomat se nabízí řada terapeutických modalit. V následujících dvou kazuistikách jsou prezentovány případy, kdy samotné užívání přípravku inosin pranobex (Isoprinosine) vedlo k dlouhodobé regresi ložisek.
Condylomata acuminata představují u obou pohlaví nejčastější pohlavně přenosné virové onemocnění. Základní léčebné postupy zahrnují prosté chirurgické techniky včetně ošetření laserem, kryalizaci tekutým dusíkem, lokální aplikaci kyseliny trichloroctové, podofylotoxinu, fluorouracilu, fotodynamickou terapii a dále imunomodulaci interferony (aplikace přímo do postižených ložisek), inosin pranobexem či polyfenonem E.
Pro dosažení trvalé remise je často potřeba výše uvedené metody kombinovat nebo opakovat. Volba správného postupu léčby je individuální a odvíjí se od rozsahu a lokalizace postižení, celkového stavu pacienta, přidružených chorob a předešlých zkušeností s léčbou. V následujících dvou kazuistikách prezentujeme případy, kdy imunostimulace inosin pranobexem vedla sama o sobě k dlouhodobé regresi kondylomat.
Muž ve věku 39 let trpěl cca 2 měsíce trvajícím výsevem kondylomat v pubické oblasti, partnerka udávala stejné obtíže. Pacient byl v péči kožní ambulance, lokálně byl aplikován tekutý dusík a podofylotoxin (Wartec) s částečným efektem. K imunoterapii byl odeslán do imunologické ambulance. V anamnéze nebylo nic pozoruhodného. Pacient byl bez trvalé medikace, pouze příležitostně užíval cetirizin pro občasné projevy polinózy. Výsev kondylomat se u něj objevil poprvé. Laboratorně nebyl zjištěn imunodeficit, tyreopatie ani autoimunitní onemocnění; byly přítomné známky atopie. IgM protilátky proti EBV byly hraniční – pravděpodobně se jednalo o nespecifický nález při aktivaci.
U pacienta bylo zahájeno podávání inosin pranobexu, 3× 2 tbl. po 500 mg denně po dobu 30 dní, a to s velmi dobrým efektem. Postupně došlo k regresi kožních ložisek a nové výsevy nebyly pozorovány. Léčbu pacient zvládl bez obtíží.
Žena ve věku 19 let byla odeslána gynekologem k alergologicko-imunologickému vyšetření pro cca 3 měsíce trvající výsev kondylomat na pochvě a v perianální oblasti. V anamnéze udávala atopický ekzém – do současnosti v lokalizaci jen na rukou. Jinak se s ničím neléčila, trvale užívala pouze HAK (ethinylestradiol a levonorgestrel). Při alergologickém vyšetření byla zjištěna slabá časná monosenzibilizace na pyl lísky, nicméně klinicky byla latentní. Nebyl prokázán žádný imunodeficitní stav, autoimunitní screening byl negativní. Buněčná imunita byla aktivována (zvýšené relativní zastoupení celkových T lymfocytů). Zastoupení populace NK buněk bylo v normě.
U pacientky byla indikovaná imunostimulace inosin pranobexem, v dávkování 3× 2 tbl. po 500 mg denně, a to po dobu trvající necelých 5 týdnů. Dále byly doporučeny potravinové doplňky, zejména antioxidancia (selen, zinek, vitaminy A, E, C + B komplex forte) a režimová opatření. Pacientka zůstala i nadále v péči dermatologa a gynekologa. Přibližně za 5 měsíců se dostavila na kontrolní alergologicko-imunologické vyšetření. Terapii snášela bez komplikací a léky dobrala. Kontrolní gynekologické vyšetření bylo již bez objektivního nálezu kondylomat. Subjektivně se cítila dobře, jiné zdravotní obtíže neměla. Z alergologického hlediska byl konstatován fyziologický nález. Pacientka byla ponechána bez další medikace.
Obě kazuistiky popisují případy, kdy se pacienti úplně zbavili výsevu kondylomat po podávání inosin pranobexu. Nicméně při jeho samostatném použití se uvádí úplné vymizení kondylomat pouze u 23,5 % pacientů s rekurentním průběhem onemocnění po 12týdenní léčbě. Proto se jako nejvýhodnější možnost jeví měsíční adjuvantní léčba inosin pranobexem po chirurgickém ošetření nebo ošetření CO2 laserem, a to právě pro snížení rizika rekurencí.
(gpl)
Zdroje:
1. Tilšarová E. Condyloma acuminata − dobrý efekt třicetidenní imunoterapie přípravkem Isoprinosine. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 2017; 14 (MS1): 15−16.
2. Svoboda L. Condyloma acuminata u devatenáctileté ženy. Kazuistiky v alergologii, pneumologii a ORL 2017; 14 (MS1): 13−15.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
