Mezi rozličnými možnostmi léčby vředů nohou se objevuje léčba rostlinnou biomembránou (VBM) z kaučovníku Hevea brasiliensis. Výzkumy na psech prokázaly, že jde o účinný induktor hojení sliznice jícnu s výraznou podporou vaskularizace (neoangiogeneze), epitelizace, novotvorby žlázek submukózy a svalových vláken.
Mezi rozličnými možnostmi léčby vředů nohou se objevuje léčba rostlinnou biomembránou (VBM) z kaučovníku Hevea brasiliensis. Výzkumy na psech prokázaly, že jde o účinný induktor hojení sliznice jícnu s výraznou podporou vaskularizace (neoangiogeneze), epitelizace, novotvorby žlázek submukózy a svalových vláken.
Od patnáctého dne léčby VBM se objevují známky granulace potvrzené klinicky i histologicky spolu s výraznou úlevou od bolesti. Skutečný mechanismus účinku VBM není dosud znám, ovšem účast v různých fázích hojení vředů již byla prokázána, například podíl na odstraňování nekrotické tkáně, proliferace granulační tkáně a reepitelizace, zejména u chronických vředů diabetických pacientů s vysokým krevním tlakem či mikroangiopatii.
Metody:
Náhodně bylo vybráno 14 pacientů pro léčbu VBM a 7 pro léčbu kolagenázou (Fibrase), ti představovali kontrolní skupinu. Kontrolní skupině byl aplikován fibrinolisin spolu s chloramfenikolem každý den a druhé skupině byla biomembrána aplikována každý druhý den. Všichni selektovaní pacienti měli žilní vředy po dobu delší než dva měsíce a byli diagnostikováni podle klinických příznaků: varikózní žíly, hyperpigmentace, lipodermatoskleróza, známky ekzému či pruritu. Pacienti byli sledováni a hojení rány bylo dokumentováno fotograficky po 120 dní, první a třicátý den byla provedena biopsie pro histologickou kontrolu.
Výsledky:
Rostlinná biomembrána byla v třicátém dni lepší než kontrolní skupina, zvláště v podpoře hojení vředů a v zánětlivé fázi, což bylo potvrzeno hojnou exsudací a odloučením nekrotické tkáně. Byla zde větší tendence k angiogenezi a následné reepitelizaci s nejvyšším indexem hojení v devadesátém a stodvacátém dni.
Závěr:
Klinická i histopatologická zjištění naznačují, že rostlinná biomembrána působila jako faktor indukující hojení rány, nejvíce v zánětlivé fázi, s výraznou exsudací podporující proměnu mikroprostředí chronického žilního vředu, stejně jako angiogenezi s následnou reepitalizací lépe než konvenční léčba kolagenázou.
(dak)
Zdroj: Frade M. A. C., Assis R. V. C., Coutinho-Netto J., Andrade T. A. M., Foss N. T. The vegetal biomembrane in the healing of chronic venous ulcers. An Bras Dermatol. 2012; 87 (1): 45–51.
