Průměrný věk osob s vrozenou krvácivou chorobou činil 42,3 ± 15,0 let, z toho tři čtvrtiny měly těžkou formu nemoci – těžkou hemofilii či von Willebrandovu chorobu 3. typu. 60 % z nich bylo léčeno jen při krvácení. V obou srovnávaných skupinách bylo hodnoceno 45 osob. Nemocní vyplnili dotazník zahrnují data o socioekonomickém statusu, vlivu nemoci na život a na kvalitu života spojenou se zdravím (HRQoL).
Osoby s vrozenou krvácivou chorobou měly nižší měsíční příjem (p = 0,029), horší postavení v zaměstnání (p = 0,047). Současně v dotaznících zaznamenaly horší skóre fyzického zdraví. Dvě třetiny z nich také uvedly, že jejich onemocnění má negativní vliv na jejich životy.
V souhrnu tato studie prokázala, že nemocní s vrozenou krvácivou chorobou mají horší postavení v zaměstnání, nižší měsíční příjem, horší kvalitu života a vnímají negativní vliv svého onemocnění na vlastní život. Nicméně celkově se index socioekonomického statusu mezi oběma skupinami nelišil.
(eza)
Zdroj: Holstein K., von Mackensen S., Bokemeyer C., Langer F. The impact of bleeding disorders on the socioeconomic status of adult patients. Hamostaseologie 2018 Aug; 38 (3): 150–157, doi: 10.5482/HAMO-16-12-0047.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
