Katarakta vyskytující se společně s glaukomem představuje pro oftalmology náročnou výzvu. Úloha extrakce čočky v léčbě primárního glaukomu s otevřeným úhlem je v literatuře neustále diskutována a některé studie ji doporučují jako efektivní přístup, který vede k významnému snížení nitroočního tlaku (NOT).
Chirurgický přístup je zpravidla volen při zjištění výpadů zorného pole a ztrátě zrakové ostrosti. V současné době existují následující chirurgické možnosti:
Pouze fakoemulzifikace je vhodná, pokud lze glaukom kontrolovat lokální terapií a výpady zorného pole nejsou velké a neprogredují.
V případě refrakterního glaukomu (tj. nutnost lokální terapie pomocí ≥ 3 typů léků) s přidruženou počínající kataraktou lze fakoemulzifikaci odsunout až po antiglaukomové operaci. V této situaci je třeba zvážit vliv chirurgického zákroku na progresi katarakty. Je však třeba mít na paměti, že extrakce katarakty, která je provedena po filtrující operaci, může vést ke snížení funkce filtračního polštářku.
Pokud jsou zrakové funkce sníženy jak v důsledku katarakty, tak glaukomu, je indikovaná kombinovaná operace, neboť umožňuje větší snížení nitroočního tlaku než samotná fakoemulzifikace. Tento postup by se mohl jevit jako nejvýhodnější, nicméně nelze zapomínat, že pooperační rehabilitace je pomalejší a riziko pooperačních komplikací vyšší.
V každém případě, pokud se rozhoduje o nejvhodnějším chirurgickém postupu, je třeba u konkrétního pacienta pečlivě zvážit klinické známky obou onemocnění a zjistit, které z nich nejvíce ovlivňují jeho zrak.
(lis)
Zdroj: Marchini G., Ceruti P, Vizzari G. et al. Management of concomitant cataract and glaucoma. Dev Ophthalmol 2017; 59 : 155−164, doi: 10.1159/000458494.
