Čerstvě publikovaná studie ověřovala, zda se u pacientů s glaukomem otevřeného úhlu a výpadkem choroidální mikrovaskularizace zjištěné při angiografii metodou optické koherentní tomografie (OCTA) jedná skutečně o poruchu perfuze a zda je oblast s výpadkem perfuze přesně definována.
Do observační studie série případů bylo zařazeno 30 pacientů s primárním glaukomem otevřeného úhlu (POAG) s výpadkem choroidální mikrovaskularizace a 13 POAG pacientů bez tohoto výpadku. Peripapilární cirkulace byla hodnocena dvěma způsoby: OCTA a angiografií s indocyaninovou zelení (ICG). U OCTA byla choroidální mikrovaskularizace hodnocena pomocí 4,5 × 4,5 mm velkých map zobrazujících hustotu cév cévnatky na snímcích centrovaných na terč zrakového nervu. Výpadek choroidální mikrovaskularizace byl při OCTA vyšetření identifikován podle nepřítomnosti kapilár. Při ICG byl výpadek perfuze definován jako pozorovaný defekt plnění. Rozsah, lokalizace a oblast perfuzního defektu a porucha mikrovaskularizace byly vzájemně porovnávány.
Výpadek perfuze pozorovaný při vyšetření ICG u 30 pacientů s POAG a mikrovaskulárním defektem dle OCTA měl charakter sektorového plnicího defektu a jeho poloha a tvar byly stejné jako při vyšetření OCTA. Rozsah, lokalizace a oblast výpadku perfuze zjištěného pomocí ICG se od mikrovaskulárního defektu zjištěného pomocí OCTA také nelišily (vše p > 0,05). U očí, které nevykazovaly mikrovaskulární defekt dle OCTA, nebyl nalezen ani perfuzní výpadek metodou ICG.
Lokalizovaný mikrovaskulární defekt cévnatky parapapilárně zjištěný metodou OCTA se shodoval s perfuzním defektem detekovaným pomocí ICG. Tyto nálezy ukazují, že OCTA přesně zobrazuje narušenou parapapilární cirkulaci.
(lis)
Zdroj: Lee E. J., Lee K. M., Lee S. H., Kim T. W. Parapapillary choroidal microvasculature dropout in glaucoma: a comparison between optical coherence tomography angiography and indocyanine green angiography. Ophthalmology 2017 Aug; 124 (8): 1209−1217, doi: 10.1016/j.ophtha.2017.03.039.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
