Poruchy zraku jsou ošidné. Některé z nich je obtížné vnímat, zvláště pokud se rozvíjejí po delší dobu a pacient se na nezvyklé vjemy adaptuje. Za nenápadné se považují především výpadky zorného pole a tunelové vidění.
Londýnští oftalmologové se rozhodli prozkoumat vnímání poruch zraku u glaukomu ze strany pacientů a porovnat objektivní nálezy se subjektivními změnami. Do průřezové studie zařadili 50 pacientů ve věku 52–82 let se zrakovou ostrostí > 20/30 a se škálou výpadků zorného pole na obou očích. Vyloučeni byli pouze ti, kteří měli příliš pokročilé onemocnění (dle perimetrického vyšetření byli slepí).
Účastníci absolvovali perimetrii na přístroji Humphrey Field Analyzer (HFA) a další vyšetření zraku. Byl také vytvořen zvukový záznam rozhovoru, ve kterém byli dotazováni, zda jsou si vědomi příznaků a kterých konkrétně. Napřed se měli vyjadřovat vlastními slovy a pak jim byly nabídnuty počítačem upravené obrázky, z nichž měli vybrat ten, který nejvíce vystihuje jejich vidění.
Výsledky byly překvapující: průměrná odchylka (MD) HFA činila –8,7 dB (standardní odchylka [SD] 5,8 dB) na pravém a –10,5 dB (SD 7,1 dB) na levém oku. 13 pacientů (26 %) přitom udávalo, že si poruchy zraku nejsou vůbec vědomi. Nikdo z vyšetřovaných si pro vyjádření svého vidění nevybral obrázky se zřetelným černým tunelem nebo černými skvrnami. Pouze 2 pacienti (4 %) zvolili obrázek s tunelovým viděním s rozmazanými okraji. 54 % účastníků si vybralo obrázek s rozmazanými skvrnami a 16 % s prázdnými místy.
Analýza rozhovorů ukázala časté používání deskriptorů vizuálních příznaků spojených s rozmazáním nebo chyběním.
Vžitá představa černého tunelu tedy zjevně není pro běžné příznaky glaukomu výstižná, což je důležité pro edukaci pacientů a správné cílení otázek při klinickém vyšetření.
(pez)
Zdroj: Crabb D. P., Smith N. D., Glen F. C. et al. How does glaucoma look? Patient perception of visual field loss. Ophthalmology 2013; 120 (6): 1120−1126, doi: 10.1016/j.ophtha.2012.11.043.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
