Neuroaxiální anestezie je bezpečnou a efektivní metodou, která je v mnoha ohledech šetrnější než celková anestezie. Její neurologické komplikace jsou poměrně vzácné, v následující recentně publikované kazuistice si však jednu z nich představíme.
23letá žena byla hospitalizována z důvodu plánované drenáže abscesu Bartholiniho žlázy. Její osobní a rodinná anamnéza byla nevýznamná, výsledky fyzikálního a laboratorního vyšetření normální.
Spinální anestezie byla zavedena vsedě, na první pokus, 25-G atraumatickou spinální jehlou (Whitacre) do prostoru L3/L4. Správná pozice jehly byla potvrzena přítomností likvoru, poté bylo intratekálně podáno 7,5 mg hyperbarického bupivakainu 0,75 % a 15 mg fentanylu. Během těchto procedur nebyla pozorována žádná nežádoucí příhoda.
Drenáž abscesu byla provedena v gynekologické poloze, bez komplikací. Výkon trval 25 minut, poté byla pacientka převezena na pooperační oddělení, kde strávila 2 hodiny. Během této doby byla hemodynamicky stabilní a po odeznění motorického bloku byla převezena na standardní gynekologické oddělení. Dvanáct hodin po výkonu byla propuštěna do domácího ošetřování.
První pooperační den ráno se pacientka dostavila na pohotovost z důvodu oboustranné slabosti a bolesti dolních končetin. Neurologické vyšetření proběhlo s následujícím výsledkem: hodnota GCS (Glasgow Coma Scale) 15, intaktní hlavové nervy, parestezie a paréza levého bérce, paréza pravého bérce, hypestezie obou dolních končetin se ztrátou citlivosti pod úrovní Th9, oslabené míšní reflexy, oslabené plantární reflexy bilaterálně a retence moči.
Bylo provedeno nativní CT vyšetření mozku a míchy, které neprokázalo žádnou patologii. Magnetická rezonance bederní páteře ukázala zvýšenou akumulaci gadolinia v meningách v úrovni cauda equina, odpovídající obrazu arachnoiditidy. Na základě těchto informací byl diagnostikován syndrom kaudy.
Iniciální léčba obsahovala:
Čtvrtý pooperační den pacientka stále cítila oboustrannou chabou parézu, výraznější na levé straně, neuropatickou bolest dolních končetin a monoparézu levé paže. Proto byl dexamethason nahrazen metylprednisolonem v dávce 1 g podávaným nitrožilně po 5 dnů.
Pátý pooperační den bolest ustoupila a mohla být započata rehabilitace. Obnovila se funkce sfinkterů, pacientka mohla hýbat prsty na levé noze a stabilně sedět. Devátý pooperační den byly míšní reflexy už jen mírně oslabené a pacientka byla schopna chůze. Byla převedena na perorální prednison a 25. pooperační den propuštěna.
Do domácího ošetřování jí byly předepsány sertralin, klonazepam, pregabalin, paracetamol a prednison spolu s doporučením na rehabilitaci. Na této léčbě se její stav postupně zlepšil a jako jediné reziduum přetrvala mírná bolest levého stehna.
Jak konstatují autoři, časná detekce komplikací spojených s neuraxiální anestezií a zejména časné zahájení léčby jsou nezbytné k minimalizování rizika trvalého poškození.
(pez)
Zdroj: Merino-Urrutia W., Villagrán-Schmidt M., Ulloa-Vásquez P. et al. Cauda equina syndrome following an uneventful spinal anesthesia in a patient undergoing drainage of the Bartholin abscess: a case report. Medicine (Baltimore) 2018 May; 97 (19): e0693; doi: 10.1097/MD.0000000000010693.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
