Antikoagulační léčba nám poskytuje možnosti, o kterých jsme si ještě relativně nedávno mohli nechat jen zdát. Nicméně se zdá, že pacienti našim záměrům ne vždy rozumějí.
Orální antikoagulační léčba prožívá boom a její rychlý pokrok přináší nevídané možnosti. Máme k dispozici 4 nová antikoagulancia (NOAC): dabigatran etexilát, apixaban, rivaroxaban a edoxaban. Díky nim se pacienti mohou vyhnout některým rizikům, která jsou spojená s léčbou warfarinem.
Účinnost a bezpečnost nových antikoagulancií letos potvrdila hned 3 významná klinická hodnocení:
Idarucizumab je velkým objevem jakožto první a dosud jediné antidotum využitelné při terapii pomocí NOAC. Umožňuje okamžitý zásah v případě nutnosti akutního chirurgického zákroku nebo krvácení, jeho účinek nastupuje během několika minut.
Je však důležité, aby o nových možnostech léčby věděli i pacienti. Podle nedávného průzkumu, který probíhal v Rakousku, Polsku, Česku a na Slovensku, jsou pacienti málo informovaní o nutnosti léčby, rizicích spojených se špatnou adherencí, o potenciálně nebezpečných situacích a možnosti jejich řešení pomocí antidota. Více než 30 % pacientů neví, že v případě operace či úrazu je nutné informovat o antikoagulační terapii lékaře. Situaci může značně zlepšit edukace. Řádně informovaný pacient přebírá zodpovědnost za svoji léčbu a lépe spolupracuje.
Věnujme proto péči komunikaci. Ta zůstává důležitou složkou každého setkání pacienta s lékařem.
(pez)
Zdroj: Informace o antidotu musí mířit k lékařům i pacientům. Medical Tribune 2017; 22. Dostupné na: www.tribune.cz/clanek/42560-informace-o-antidotu-musi-mirit-k-lekarum-i-pacientum (citováno 26. 11. 2017).
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
