Prezentovaná studie se zabývá užíváním metamizolu u pacientek během nerozpoznané gravidity nebo v případech, kdy bylo použití tohoto léku nezbytné, protože aplikace jiných analgetik nebyla dostačující.
Prospektivní observační kohortová studie srovnávala výsledky těhotenství 446 žen vystavených v I. trimestru gravidity účinku metamizolu s náhodně vybranou kontrolní kohortou zahrnující 887 gravidních žen, jež metamizol neužívaly. Autoři se zaměřili na riziko výskytu závažných vrozených vývojových defektů, spontánních abortů a počet elektivně ukončených gravidit (ETOP).
Relevantní údaje byly získány pomocí strukturovaných dotazníků vyplněných během I. trimestru a dva měsíce po předpokládaném datu porodu, a to v období od ledna 2000 do prosince 2015. Údaje byly získány z databáze farmakovigilančního ústavu German Embryotox v Berlíně.
Zařazeny byly gravidní ženy léčené metamizolem v období alespoň mezi gestačním týdnem (GW) 2 + 0 dní (předpokládaná doba koncepce) a GW 12 + 6 dní po prvním dni poslední menstruační periody (LMP). Týdny trvání gestace byly vypočteny buď na základě ultrazvukových měření během prvního trimestru, nebo s použitím prvního dne LMP. Délka trvání léčby metamizolem během I. trimestru byla různá a mohla také I. trimestr přesahovat.
Metamizolová kohorta byla porovnána s náhodně vybranou kontrolní skupinou prospektivně zjištěných těhotenství bez aplikace studovaného léku a s použitím stejných vylučovacích kritérií. Medián věku matek činil v obou skupinách 31 let. Ženy v metamizolové skupině byly mírně kritičtější vůči těhotenství než ženy ve srovnávací kohortě (lhostejné: 12,4 vs. 8,6 %; nechtěná gravidita: 4,5 vs. 1,4 %). Vliv metamizolu na vznik kongenitálních vad byl hodnocen logistickou regresí. Genetické a chromozomové poruchy byly klasifikovány samostatně (nejsou zahrnuty v uvedených výsledcích).
Míra závažných vrozených vývojových vad (7/373; 1,9 %) nebyla u skupiny s metamizolem zvýšená (adjustovaný poměr šancí [OR] 1,15; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,4–3,5). Defekty postihovaly různé orgánové systémy. Výskyt méně závažných kongenitálních vad byl v obou skupinách srovnatelný (9,2 vs. 9,3 %). Kumulativní výskyt spontánních abortů byl mírně nižší u metamizolové kohorty, ale rozdíl mezi metamizolovou skupinou (12,2 %; 32/446) a srovnávací kohortou (19,4 %; 77/887; adjustovaný poměr rizik [HR] 0,72; 95% CI 0,5–1,1) nebyl signifikantní. Elektivně ukončené gravidity byly častější u skupiny s metamizolem (12,5 %; 45/446) než u kontrolní kohorty (9,4 %; 50/887; adjustovaný HR 1,48; 95% CI 0,98–2,2), přičemž v metamizolové kohortě se jednalo především o sociální a osobní důvody (37 pacientek z celkem 45; 82 %).
Výsledky studie neprokázaly zvýšené riziko závažných vrozených vývojových vad a spontánních abortů u velké skupiny gravidních žen. Vzhledem k tomu, že významné teratogenní riziko při užití metamizolu v I. trimestru je nepravděpodobné, neměly by mít pacientky obavy při jeho nezbytném použití v tomto období.
Nebylo zjištěno zvýšené riziko závažných nebo méně závažných kongenitálních vad ve srovnání s kontrolní skupinou (bez užití metamizolu). Míra závažných kongenitálních vad činila v obou kohortách 1,9 % a je podobná prevalenci 2,06 % závažných kongenitálních vad s vyloučením genetických vlivů zaznamenaných společností EUROCAT u evropské populace.
Většina pacientek užívala metamizol krátkodobě. Velikost vzorku studované kohorty nebyla dostatečně velká, aby umožnila analýzu podskupin s různou délkou expozice metamizolu během I. trimestru. Účinky metamizolu na embryogenezi však stále nejsou dobře prostudovány. Dosud nemáme dostatek důkazů o vlivu metamizolu na výsledky gravidit, a je proto třeba dalších studií. Z etických důvodů jsou navíc gravidní ženy z klinických pokusů obvykle vyloučeny, a posouzení rizik tudíž vyžaduje vyhodnocení observačních údajů.
(rej)
Zdroj: Dathe K., Padberg S., Hultzsch S. et al. Metamizole use during first trimester: a prospective observational cohort study on pregnancy outcome. Pharmacoepidemiol Drug Saf 2017 Oct; 26 (10): 1197–1204, doi: 10.1002/pds.4277.
