Studie venezuelských výzkumníků představuje neopioidní analgetikum metamizol v kombinaci s adjuvanciem, kterým byl chlorid hořečnatý, jako možnou volbu terapie bolesti spojené s nádorovým onemocněním. Zkoumán byl také výskyt antinocicepční tolerance při opakovaném podávání a vliv na růst nádoru.
Účinnost opioidních analgetik při léčbě bolesti spojené s nádorovým onemocněním je často ohrožena vývojem antinocicepční tolerance a výskytem nežádoucích účinků. Z těchto důvodů zůstává i nadále nutností hledání efektivnějších analgetik.
Hlavním cílem preklinické studie bylo zmírnění neuropatických symptomů, které jsou spojené s růstem nádoru, podáním neopioidního analgetika metamizolu samotného nebo v kombinaci s chloridem hořečnatým (MgCl2). Chlorid hořečnatý blokuje kanál N-methyl-D-aspartátových (NMDA) receptorů, které hrají významnou roli v rozvoji tolerance k analgetickému účinku léčiv.
Myši byly inokulovány melanomovou buněčnou linií (B16-BL6) intramuskulárně do levé zadní končetiny. K vyhodnocení účinku metamizolu (270 mg/kg), MgCl2 (200 mg/kg) nebo jejich kombinace byly následně využity dva protokoly. V terapeutickém protokolu byla léčiva podána v monoterapii či kombinaci v době, kdy nádor již vyvolal zvýšenou nocicepci. V preventivním protokolu byla léčiva podávána dříve, než se objevil primární nádor. Kontrolní skupinu tvořily myši, jimž byl podáván pouze fyziologický roztok. Růst nádoru byl sledován pomocí měření jeho velikosti přes kůži zvířete a nocicepce byla hodnocena použitím behaviorálních testů. V každé skupině bylo testováno 10 dospělých myších samců a léčiva byla podávána intraperitoneálně.
Metamizol v monoterapii vykazoval antinocicepční efekt pouze v začátku obou protokolů. Podávání dalších dávek mělo v behaviorálních testech obdobnou účinnost jako fyziologický roztok, a to v důsledku rozvoje antinocicepční tolerance. Kombinace metamizolu s MgCl2 prokázala vyšší antinocicepční účinek a také zabránila vzniku tolerance, pravděpodobně právě díky ovlivnění NMDA receptorů.
Léčiva podávaná v režimu preventivního protokolu také redukovala růst nádoru. Největší efekt měla kombinace metamizolu a MgCl2. To nejspíše rovněž souvisí s NMDA receptory, neboť glutamát působí na nádorové buňky proonkogenně a ovlivňuje také imunitní odpověď organismu.
Výsledky studie naznačují, že kombinace metamizolu a chloridu hořečnatého může představovat alternativu léčby bolesti spojené s nádorovými procesy. V klinické praxi by se pravděpodobně jednalo o bezpečnou, cenově přijatelnou a dostupnou možnost. Velmi výhodné by mohlo být dlouhodobé použití této kombinace pro nízké riziko vzniku antinocicepční tolerance. Výsledky animálního experimentu je však třeba ještě ověřit v lidské populaci.
(rej)
Zdroj: Brito B. E., Vazquez E., Taylor P. et al. Antinociceptive effect of systemically administered dipyrone (metamizol), magnesium chloride or both in a murine model of cancer. Eur J Pain 2017 Mar; 21 (3): 541–551, doi: 10.1002/ejp.957.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
