Vývoj incidence, mortality a prevalence zhoubných nádorů hlavy a krku, karcinomu hrtanu a štítné žlázy v letech 1977– 2023 v České republice

Souhrn

Úvod: Národní onkologický registr České republiky poskytuje významná epidemiologická data o zhoubných nádorech hlavy a krku. Cílem analýzy je zhodnotit vývoj incidence, mortality a prevalence zhoubných nádorů hlavy a krku, hrtanu a štítné žlázy v letech 1977–2023 v České republice. Rostoucí počet pacientů s těmito diagnózami naznačuje možné změny v rizikových faktorech, včetně dopadu papilomavirové infekce. Cíle: Hlavním cílem studie je analyzovat dlouhodobé trendy zhoubných onemocnění hlavy a krku v České republice, včetně změn v 5letém přežití pacientů a vlivu léčby v komplexních onkologických centrech. Studie se rovněž zaměřuje na význam správného vykazování diagnóz podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) a klasifikace TNM, které jsou klíčové pro přesné statistické vyhodnocení zdravotnických dat. Metodika: Analýza vychází z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, Národního onkologického registru ČR za období 1977–2023. Hodnoceny byly diagnózy zhoubných novotvarů horních cest dýchacích, polykacích cest a karcinomu štítné žlázy. Epidemiologické parametry zahrnovaly incidence, mortalitu a prevalenci těchto diagnóz. Pro posouzení efektivity léčby byly srovnány výsledky 5letého přežití u pacientů léčených v komplexních onkologických centrech oproti těm, kteří byli léčeni mimo tato pracoviště. Výsledky: Incidence karcinomu hltanu –⁠ orofarynx (C01, C09–C10) vzrostla ze 211 případů v roce 1989 na 856 případů v roce 2023. Studie ukazuje výrazný nárůst incidence karcinomu štítné žlázy, u něhož počet pacientů vzrostl z 301 v roce 1989 na 1 244 v roce 2023. Pětileté přežití pacientů s karcinomem štítné žlázy se pohybovalo kolem 93 %, zatímco u karcinomu hrtanu bylo okolo 49 %. Významně vyšší 5leté přežití bylo zaznamenáno u pacientů se zhoubnými nádory hlavy a krku, karcinomem hrtanu a štítné žlázy léčených v komplexních onkologických centrech. Závěr: Výsledky potvrzují rostoucí incidence nádorů hlavy a krku. Zlepšení 5letého přežití naznačuje pozitivní dopad moderních léčebných strategií a specializované péče. Pro další optimalizaci onkologické péče je klíčové důsledné vykazování diagnóz podle MKN a TNM, které umožní přesné statistické vyhodnocení.

Klíčová slova:

karcinom štítné žlázy – nádory hlavy a krku – karcinom hrtanu – Národní onkologický registr – komplexní onkologické centrum

Úvod

Národní onkologický registr České republiky je významným zdrojem dat pro hodnocení, diagnostiku a léčbu zhoubných onemocnění hlavy a krku v České republice. Data byla zpracována Ústavem pro zpracovaní zdravotnických informací a statistiky České republiky od roku 1977 do roku 2023.

Trend výskytu zhoubných onemocnění vykazuje v průběhu let dynamické změny. Poměrně významným statistickým milníkem byl rok 1989 (obr. 1). Při porovnání počtu zhoubných onemocnění v České republice došlo od roku 1989 k významné změně v incidenci malignit v oblasti hlavy a krku, zejména ve vztahu ke štítné žláze a orofaryngu. Zatímco v roce 1989 onemocnělo karcinomem štítné žlázy 301 pacientů, v roce 2023 jich bylo 1 244. Druhou lokalitou, která zaznamenala výrazný nárůst maligních onemocnění, jsou karcinomy orofaryngu. V roce 1989 bylo zaznamenáno 211 maligních onemocnění, v roce 2023 jich bylo hlášeno 856. Trend vývoje karcinomu orofaryngu vcelku dobře kopíruje trend vývoje karcinomu dutiny ústní (graf 1), v roce 1989 bylo zaznamenáno 239 onemocnění, v roce 2023 bylo hlášeno 601 onemocnění. V dalších oblastech nádorů hlavy a krku nedošlo k žádným statisticky významným změnám, například karcinomu hrtanu (C32) bylo v roce 1989 hlášeno 485, v roce 2023 bylo zaznamenáno 412 případů.

Vzestup podílu novotvarů dutiny ústní a hltanu se přičítá plošnému rozšíření lidského papilomaviru (HPV) v populaci. Existují robustní důkazy svědčící o tom, že papilomaviry indukují neogenní změny a způsobují nádory v dutině ústní a orofaryngu [1, 2]. Tyto nádory jsou typické tím, že jsou zpočátku malé a zakládají velké cystické metastázy [3]. Genom nádorových buněk je zpravidla uniformní, a jedná se tedy o stejnou populaci nádorových buněk [4].

Maligní nádory orofaryngu, které byly detekovány kolem roku 1989 a později, byly zpravidla způsobeny mutacemi, které vznikaly působením kouření a alkoholu, případně jejich kombinací. Je také prokázáno, že kouření v kombinaci s alkoholem způsobuje více malignit než alkohol nebo nikotin samostatně. Je to dáno tím, že polycyklické aromatické uhlovodíky obsažené v cigaretovém dehtu se v polárních sloučeninách rozpouštějí, a využívají tak alkohol jako vehikulum pro transport do hlubších vrstev sliznice [5].

Metodika

Sběr zdravotnických dat v České republice je centrálně koordinován Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), který provozuje Národní zdravotnický informační systém (NZIS). Tento systém je klíčovým nástrojem pro získávání validních dat využitelných nejen pro zdravotnické plánování, epidemiologickou analýzu, ale také pro klinický výzkum v jednotlivých oborech medicíny, včetně otorinolaryngologie a foniatrie.

Právní rámec sběru dat je definován zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a doplňujícími vyhláškami (např. č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci) [6, 7]. Sběr dat je realizován elektronicky prostřednictvím zabezpečeného datového rozhraní, přičemž jednotliví poskytovatelé zdravotních služeb jsou povinni v pravidelných intervalech zasílat strukturované výkazy. Ty zahrnují údaje o provedených výkonech, hospitalizačních případech, ambulantní péči, diagnózách dle klasifikace MKN, předepsaných léčivech či úhradách zdravotní péče.

Kromě provozních dat o zdravotní péči jsou sbírány rovněž informace o technicko-personálním vybavení zdravotnických pracovišť, což umožňuje hodnocení kapacit a dostupnosti péče v jednotlivých regionech. V případě dat obsahujících osobní údaje je zajištěna jejich pseudonymizace pomocí agendového identifikátoru fyzické osoby (AIFO) v souladu s požadavky GDPR [8]. Automatizovaný validační systém zajišťuje kontrolu kvality dat –⁠ ověřuje úplnost, vnitřní konzistenci a logickou návaznost.

ÚZIS publikuje metodické dokumenty pro sběr dat do jednotlivých registrů NZIS. Pro účely oborového výzkumu a analýzy ve foniatrii a otorinolaryngologii lze využít například data z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS), jehož metodika je dostupná online v aktuální verzi 004.002 [9].

Epidemiologická data

V jednotlivých odstavcích se autoři věnují bližší analýze vybraných statistických údajů se zaměřením na rozbor incidence novotvarů v České republice, například v posledních 5 letech 2019–2023. Sledovanými diagnózami byly zhoubné nádory hlavy a krku, karcinom hrtanu a štítné žlázy, z celkového počtu všech malignit tvořily 4 % (graf 2).

Epidemiologie zhoubného novotvaru hlavy a krku

Nádory hlavy a krku (C00–C14, C30–C31) mělo ročně v období 2019–2023 nově diagnostikováno 1 431 mužů a 625 žen, celkem tedy 2 056, karcinom hrtanu (C32) 391 mužů a 62 žen, celkem 453 pacientů, a karcinom štítné žlázy (C73) 296 mužů a 861 žen, celkem 1 157 pacientů [10].

Epidemiologická data pro incidenci, mortalitu a prevalenci maligních onemocnění v České republice jsou alarmující. Incidence zhoubných onemocnění s diagnózou C00–C14, C30–C31 v roce 1989 byla 8,5 pacientů na 100 000 obyvatel (graf 3). Mortalita ve stejném období byla 5,3 pacientů na 100 000 obyvatel. Prevalence udává, kolik pacientů na 100 000 obyvatel na konci daného roku žije se zhoubným onemocněním nebo anamnézou tohoto onemocnění, v roce 1990 byla 37,5.

V roce 2023 bylo v České republice nově diagnostikováno 2 086 pacientů se zhoubným novotvarem hlavy a krku, což je 19,2 na 100 000 osob. Ve stejném roce zemřelo 822 osob v souvislosti se zhoubným novotvarem hlavy a krku, což je 7,6 na 100 000 osob. Celkem k 31. 12. 2023 v České republice žilo 12 964 osob se zhoubným novotvarem hlavy a krku nebo s minulostí tohoto onemocnění, což je 119,2 na 100 000 osob.

Epidemiologie zhoubného novotvaru hrtanu

V roce 2023 bylo v České republice nově diagnostikováno 412 pacientů se zhoubným novotvarem hrtanu, což je 3,8 na 100 000 osob (graf 4). Ve stejném roce zemřelo 234 osob v souvislosti se zhoubným novotvarem hrtanu, což je 2,2 na 100 000 osob. Celkem k 31. 12. 2023 v České republice žilo 3 810 osob se zhoubným novotvarem hrtanu nebo s minulostí tohoto onemocnění, což je 35,0 na 100 000 osob.

I při dané incidenci a mortalitě zhoubného onemocnění hrtanu byla v roce 2003 prakticky stejná incidence 5,5 a mortalita 3,1 na 100 000 obyvatel. Zajímavý je graf prevalence, který ukazuje, že za posledních 20 let se významně zvýšila prevalence tohoto onemocnění, což v kontextu incidence a mortality říká, že se zvýšilo přežívání pacientů, a tedy že léčba pacientů byla úspěšnější. Při zvýšení prevalence to znamená zvýšení počtu pacientů žijících s nádorem nebo s nádorem v anamnéze. Průměrná roční změna v incidenci karcinomu hrtanu v posledních 5 letech je –1,7 %, v mortalitě –0,8 % a v prevalenci –0,6 %.

Epidemiologie zhoubného novotvaru štítné žlázy

Incidence karcinomu zhoubného novotvaru štítné žlázy (C73) stoupá (graf 5). V roce 1980 byla incidence 2,3 na 100 000 obyvatel. V roce 2000 byla incidence 5,5 na 100 000 obyvatel a v roce 2023 celkem 11,4 pacientů s karcinomem štítné žlázy na 100 000 obyvatel. Ve stejném období se mortalita prakticky nezměnila a už od roku 1980 byla 0,9 a v posledních 5 letech 0,7 na 100 000 obyvatel. Výrazně se ovšem změnila prevalence tohoto onemocnění. To znamená počet nemocných žijících s diagnózou nebo s diagnózou v anamnéze. V roce 1990 byla prevalence 19,5, v roce 2000 byla prevalence 45,1 a v roce 2023 je prevalence 189,6 nemocných na 100 000 obyvatel. Čísla opět dokládají, že se sice zvýšil počet nemocných s karcinomem štítné žlázy, ale většina z nich přežívá tak, jako to bylo dříve, a prevalence tak stoupá. Průměrná roční změna v incidenci karcinomu štítné žlázy je +4,1 %, průměrná změna v mortalitě +3,9 % a průměrná změna v prevalenci je +4,2 %.

Pětileté přežití pacientů

Pětileté přežití pacientů je zásadním údajem pro hodnocení úspěšnosti léčby. V předložené práci jsou porovnány výsledky přežití pacientů primárně léčených v komplexních onkologických centrech (KOC) a mimo tato centra. Pro porovnání výsledků léčby v čase byla zvolena dvě 5letá období, a to roky 2013–2017 a druhé sledované období byly roky 2018–2022 (tab. 1). V prvním období bylo celkové 5leté přežití pacientů primárně léčených v KOC s karcinomem štítné žlázy 93,8 %, s karcinomem hrtanu 48,0 % a s ostatními malignitami hlavy a krku 47,9 %. Ve druhém porovnávaném období bylo 5leté přežití pacientů s karcinomem štítné žlázy 93,2 %, s karcinomem hrtanu 49,9 % a s ostatními zhoubnými nádory hlavy a krku 50,2 %. Z uvedených hodnot lze vyvodit, že ve druhém období bylo nepatrně vyšší 5leté přežití pacientů u zhoubných nádorů hlavy a krku. Důvodem zlepšení by mohlo být mírné snížení počtu pacientů ve stadiu IV nebo například zkvalitnění onkologické péče, zlepšení strategie ozařování a zavedení biologické léčby do léčebné strategie [11]. Zajímavé je, že i přes zavedení nových diagnostických postupů, jako je narrow band imaging (NBI), nedošlo k výraznějšímu zvýšení včasného záchytu v nižších stadiích malignit.

Celkové 5leté přežití onkologických pacientů primárně léčených mimo komplexní onkologická centra bylo hodnoceno samostatně. Pro porovnání počtů pacientů byla vybrána stejná období: první mezi lety 2013 a 2017 a druhé období od roku 2018 do roku 2022. Počty léčených pacientů ve všech sledovaných skupinách a ve všech klinických stadiích byly asi pětinové oproti skupině pacientů léčených v komplexních onkologických centrech. Větší zastoupení bylo časnějších klinických stádií, a to především stadia I. V prvním hodnoceném období bylo 5leté přežití u pacientů s karcinomem štítné žlázy 95,0 %, u pacientů s karcinomem hrtanu 42,5 % a u ostatních zhoubných nádorů 41,8 %. Ve druhém sledovaném období bylo celkové 5leté přežití pacientů u nádorů štítné žlázy 92,5 %, u zhoubných nádorů hrtanu 40,0 % a u ostatních zhoubných nádorů hlavy a krku 43,0 %. Analýza ukazuje, že i přesto, že byli léčeni pacienti s nižšími stadii onemocnění, nedošlo ve druhém časovém období ke zvýšení 5letého přežití pacientů ve skupinách karcinomu hrtanu a karcinomu štítné žlázy. Došlo ke zvýšení 5letého přežití o 1,2 % u ostatních karcinomů hlavy a krku. V posuzování 5letého přežití je také nutno vzít v úvahu, že ve druhém časovém období mohou být statistiky přežití ovlivněny proběhlou pandemií covidu-19.

Srovnání 5letého přežití

Zajímavé je srovnání 5letého přežití onkologických pacientů primárně léčených v komplexním onkologickém centru a mimo onkologické centrum. Opět jsme sledovali karcinom hrtanu, karcinomy štítné žlázy a ostatní malignity hlavy a krku. Ve všech třech sledovaných skupinách bylo zjištěno vyšší 5leté přežití u pacientů léčených v komplexních onkologických centrech. Celkové 5leté přežití u pacientů s karcinomem hrtanu léčených v komplexním onkologickém centru v letech 2018–2022 bylo 49,9 %, u karcinomu štítné žlázy 93,2 % a u ostatních zhoubných nádorů hlavy a krku 50,2 %. Naproti tomu ve stejném časovém období bylo 5leté přežití pacientů léčených mimo komplexní onkologická centra u karcinomu hrtanu 40,0 %, u karcinomu štítné žlázy 92,5 % a u ostatních malignit hlavy a krku 43,0 %. Pětileté přežití dle stadií bylo vyšší u skupiny pacientů léčených v KOC ve srovnání s pacienty léčenými mimo KOC. Přežití u obou skupin bylo tím nižší, čím vyšší bylo stadium onemocnění (tab. 1, 2).

Důvodem vyšší úspěšnosti v léčbě karcinomů hlavy a krku v KOC je pravděpodobně spolupráce multidisciplinárních týmů, komplexnější zajištění pacientů, koncentrace medicínských technologií, nutriční podpora, centrové léky, podpůrná léčba nebo i možnosti využití lékových studií [12, 13].

Diskuze

Analýza epidemiologických dat zhoubných nádorů hlavy a krku v České republice v období 2019–2023 ukazuje stabilní incidence u karcinomu hrtanu, nárůst prevalence u štítné žlázy a jen mírné zlepšení 5letého přežití. Tyto trendy odpovídají i mezinárodním pozorováním. Například data registru EUROCARE-5 uvádějí 5leté přežití karcinomu hrtanu napříč evropskými zeměmi okolo 55 %, přičemž Česká republika patří spíše k průměrným hodnotám. V registru SEER (USA) dosahuje přežití karcinomu štítné žlázy přes 98 % [14], což odpovídá i českým datům prezentovaným v této práci.

Zejména prevalence karcinomu štítné žlázy se výrazně zvyšuje, což je v souladu s globálním trendem tzv. overdiagnosis u papilárního typu. Nicméně mortalita zůstává nízká, což potvrzuje benignější biologické chování tohoto typu nádoru. Diskuze o efektivitě screeningových metod (např. NBI) ukazuje, že samotné technologické inovace nemusí nutně vést ke zlepšení přežití –⁠ klíčová zůstává včasná klinická reakce a multidisciplinární přístup.

Přínos léčby v KOC se ukazuje jako zásadní. Ve srovnání s pacienty léčenými mimo KOC je přežití vyšší napříč sledovanými diagnózami. Tento rozdíl lze přičíst vyšší míře centralizace péče, spolupráci specialistů, dostupnosti centrových léčiv i klinických studií –⁠ podobně jako to uvádí analýzy registru DAHANCA, který klade důraz na stagingovou přesnost, systémové přístupy a optimalizaci radioterapie [12, 15].

V kontrastu se světovými registry však česká data poukazují na stagnaci v časném záchytu nádorů. Přes zavedení NBI nedošlo k zásadnímu posunu v diagnostice časných stadií. SEER i EUROCARE poukazují, že pokles mortality koreluje s vyšším podílem pacientů diagnostikovaných ve stadiu I–II [16].

Poznámka k zadávání medicínských dat

Správné vyhodnocování statistických údajů vyžaduje kvalitní primární data, což lze zajistit důsledným používáním Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) a klasifikace zhoubných nádorů Tumor node metastasis (TNM). Uvedené klasifikace jsou klíčové pro správné zaznamenávání údajů ve zdravotnických informačních systémech.

Autoři doporučují používat zjednodušenou verzi klasifikace MKN (schválenou výborem ČSORLCHHK ČLS JEP) např. při vykazování diagnóz souvisejících s operacemi štítné žlázy. Nadměrné množství diagnóz může vést k vytvoření početně malých diagnostických skupin, které jsou následně obtížně statisticky vyhodnotitelné (tab. 3).

Závěr

Vývoj incidence, mortality a prevalence zhoubných nádorů hlavy a krku, karcinomu hrtanu a štítné žlázy v letech 1977–2023 ukazuje vzestupnou tendenci ve všech zmíněných parametrech. Největší nárůst je karcinomů orofaryngu a karcinomů štítné žlázy. Analýza epidemiologických dat Národního onkologického registru naznačuje, že pacienti léčení v KOC mají řádově o jednotky až desítky procent lepší prognózu v 5letém přežití než pacienti léčení mimo KOC.

Závěrem lze také konstatovat, že česká epidemiologická data vykazují významné paralely s mezinárodními registry, především v oblasti přežití a léčby štítné žlázy. Naopak v léčbě karcinomu hrtanu je prostor pro další zlepšení, zejména v oblasti časné diagnostiky a komplexního přístupu. Sledování rozdílů mezi centrálními a periferními pracovišti představuje důležitý ukazatel efektivity systému a potenciál pro optimalizaci péče v otorinolaryngologické onkologii.

Abychom mohli z medicínských dat vyvozovat správné závěry, je nezbytné řádně vykazovat diagnózy v MKN, stadia nádorů v klasifikaci TNM a výkony dle Seznamu zdravotních výkonů.