Jedním z klíčových faktorů ovlivňujících zdraví kostí je hustota kostního minerálu (BMD). Nízká BMD je spojena se zvýšeným rizikem osteoporózy – stavem, který způsobuje oslabení kostí a vyšší pravděpodobnost fraktur. S přibývajícím věkem žen, zejména po menopauze, dochází k poklesu hladiny estrogenu, který hraje klíčovou roli v udržování hustoty kostí. Předpokládá se, že toto snížení hladiny estrogenu urychluje resorpci kostí, což vede k poklesu kostní hmoty a vyššímu riziku zlomenin.
Je prokázáno, že nedostatek vitaminu D je rozšířený u mnoha žen po menopauze, což může vést ke zhoršené absorpci vápníku a snížení hustoty kostních minerálů. Zajímavé je sledování souvislosti mezi hladinami vitaminu D a BMD po menopauze u pacientek v reálné klinické praxi.
Cílem diskutované observační studie1 bylo prozkoumat vztah mezi hladinami vitaminu D a BMD u postmenopauzálních žen. Do sledování byly zahrnuty ženy (n = 110) ve věku 50–70 let bez chronického onemocnění ovlivňujícího zdraví kostí v anamnéze, které neužívaly žádnou léčbu ovlivňující kostní denzitu (například kortikosteroidy či bisfosfonáty); zároveň byly vyloučeny pacientky se závažným chronickým onemocněním ledvin.
Byla provedena vícenásobná regresní analýza s korekcí na potenciální matoucí proměnné, jako jsou věk, index tělesné hmotnosti (BMI), příjem vápníku, úroveň fyzické aktivity a kouření.
Pro sledování stavu vitaminu D v lidském organismu je nejvhodnějším parametrem sérová hladina 25-hydroxyvitaminu D [25(OH)D]. Hodnoty sérového 25(OH)D byly měřeny pomocí standardizovaného krevního testu, přičemž vzorky krve byly odebrány ráno.
BMD byla hodnocena pomocí duální rentgenové absorpciometrie (DXA) v oblasti bederní páteře a krčku femuru, tedy v tradičních místech osteoporotických zlomenin. Výsledky byly převedeny na T-skóre: normální nález: ≥ −1; osteopenie: −1 až −2,5; osteoporóza s výrazně sníženou hustotou kostí a zvýšeným rizikem fraktur: < −2,5.
Tab. 1 Charakteristiky účastníků studie
|
Sledovaný parametr |
Hodnota |
|
Věk (průměr ± SD) |
59,4 ± 6,5 roku |
|
BMI (průměr ± SD) |
23,7 ± 3,1 kg/m2 |
|
Nekuřáci |
85 % |
|
Hodnoty hladiny vitaminu D | |
|
deficit (< 20 ng/ml) |
35 % |
|
insuficience (20–30 ng/ml) |
40 % |
|
dostatek (≥ 30 ng/ml) |
25 % |
Pozn.: SD − směrodatná odchylka
Shromážděná data poskytují vhled do vztahu mezi BMD a hladinami vitaminu D s ohledem na faktory, jako jsou věk, příjem vápníku a úroveň fyzické aktivity.
T-skóre udává směrodatnou odchylku kostní denzity od tabulkových hodnot zdravého 30letého člověka téhož pohlaví.3 Průměrná T-skóre v bederní páteři a krčku femuru činila −1,3 a −1,5, což naznačuje, že mnoho účastnic trpělo osteopenií. Pro určení vztahu mezi hladinami vitaminu D a BMD v bederní páteři i krčku stehenní kosti byla provedena Pearsonova korelační analýza (r − Pearsonův korelační koeficient).
Výsledky naznačují, že hladiny vitaminu D spolu s věkem a BMI jsou významnými prediktory BMD v bederní páteři i krčku stehenní kosti. Vyšší hladina vitaminu D je dle očekávání spojena s vyšší hustotou kostí, přičemž u bederní páteře je vztah mezi hladinami vitaminu D a pevností kostí o něco výraznější (r = 0,45) než u stehenní kosti (r = 0,38). V obou případech se jedná o vysoce statisticky významnou korelaci (p < 0,01). Při každém zvýšení vitaminu D o 10 ng/ml se BMD v bederní páteři zvýšila o 0,03 g/cm2 a v krčku stehenní kosti o 0,02 g/cm2.
Účastnice s vyšším příjmem vápníku a vyšší úrovní fyzické aktivity vykazovaly tendenci k vyšší BMD v bederní páteři i krčku femuru. Příjem vápníku i fyzická aktivita pozitivně korelovaly s BMD (r = 0,32, resp. 0,28).
Tab. 2 Determinanty BMD v oblasti bederní páteře a krčku femuru
|
Sledovaný parametr |
Bederní páteř (L-spine) |
Krček femuru (F-neck) |
|
Průměrná BMD (g/cm2) |
1,04 ± 0,13 |
0,94 ± 0,12 |
|
Průměrné T-skóre |
−1,3 |
−1,5 |
|
Korelace s vitaminem D (r) |
0,45 (p < 0,01) |
0,38 (p < 0,01) |
|
Regresní koeficienty (vliv na BMD) | ||
|
vitamin D (na 10 ng/ml) |
0,03 (p = 0,02) |
0,02 (p = 0,03) |
|
věk (na 1 rok) |
−0,01 (p = 0,04) |
−0,02 (p = 0,02) |
|
BMI (na kg/m2) |
0,01 (p = 0,08) |
0,01 (p = 0,05) |
|
Vztah mezi příjmem kalcia, fyzickou aktivitou a BMD | ||
|
vápník (na 100 mg/den) |
0,32 (p = 0,03) |
0,29 (p = 0,04) |
|
fyzická aktivita (hod/týden) |
0,28 (p = 0,05) |
0,25 (p = 0,06) |
Pozn.: BMD − kostní denzita; r − Pearsonův korelační koeficient
Tato studie na reálných pacientkách potvrdila, že dostatečné hladiny vitaminu D předurčují vyšší kostní denzitu, což zdůrazňuje jeho příznivou roli při udržování zdraví kostí. Vícenásobná regresní analýza dále ukázala, že hladina vitaminu D je spolu s věkem a BMI významným prediktorem BMD. Dále bylo zjištěno, že pozitivní vliv na BMD mají rovněž příjem vápníku a fyzická aktivita. Celkově jsou tyto výsledky v souladu s aktuálními českými doporučeními3 a podtrhují důležitost dostatečného příjmu vitaminu D a kalcia pro zdraví kostí u žen po menopauze.
(lexi)
Zdroje:
1. Unnati M. H., Sharat Babu B., Jani P. et al. Association of vitamin D levels with bone mineral density in postmenopausal women. Bioinformation 2025; 21 (12): 5034–5037, doi: 10.6026/973206300215034.
2. Sovová E. Suplementace vitaminu D – aktuální poznatky. Medicína pro praxi 2022; 19 (4): 304−307.
3. Dejdarová L., Halata D., Bezdíčková L., Nosek T. Osteoporóza. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, Praha, 2024. Dostupné na: www.svl.cz/svl-docs/doporucene-postupy/45/dp-osteoporoza-2024.pdf
