Dosud provedené studie naznačily, že pacienti trpící obstrukční spánkovou apnoí (OSA) mají daleko vyšší riziko dopravních nehod než normální zdravá populace. Tuto domněnku se pokusili potvrdit japonští vědci z Ústavu somnologie Tokijské zdravotnické univerzity, své závěry uveřejnili v japonském odborném medicínském časopise The Tohoku journal of experimental medicine.
Výzkum byl proveden mezi mužskými účastníky silničního provozu v oblasti Tokia. Studie se skládala ze dvou základních částí – první byla designována jako průřezová retrospektivní studie, která měla za úkol stanovit pravděpodobnost dopravní nehody u řidičů trpících obstrukční spánkovou apnoí. Její účastníci byli vybráni z pacientů kliniky spánkových poruch, kteří pracoviště navštívili od listopadu 1999 do října 2000. Druhá část studie pak byla prospektivní a měla za úkol stanovit počet dopravních nehod při dlouhodobé léčbě obstrukční spánkové apnoe pomocí CPAP – kontinuálního pozitivního přetlaku v dýchacích cestách.
Studie se zúčastnilo celkem 616 řidičů s průměrným věkem 46,3 roku. Všem byla provedena polysomnografie a celkové fyzikální vyšetření a museli vyplnit dotazník skládající se z otázek jako "Měl jste v uplynulých 5 letech dopravní nehodu?", „Stalo se vám, že jste za poslední rok usnul na volantem (i když to trvalo jen několik vteřin)?“. Další otázky se týkaly například délky spánku, váhy atd. Data týkající se dopravních nehod pak byla ověřena na tokijském dopravním úřadu. Zdravá kontrolní skupina pak čítala 600 řidičů.
Na základě výsledku polysomnografického vyšetření byla léčba pomocí CPAP doporučena celkem 365 řidičům, přičemž 291 z nich pak pokračovalo v používání tohoto přístroje více než pět následujících let. Výsledky byly překvapivé!
Ve srovnání s kontrolní skupinou měli řidiči trpící obstrukční spánkovou apnoí daleko vyšší jak BMI, tak i počet dopravních nehod. Zatímco v kontrolní skupině zažilo dopravní nehodu pouze 4,7 % řidičů, ve sledované skupině to bylo 12,2 %. Řidiči s OSA také daleko častěji „usínali“ za volantem – 57,8 % ku 8,2 % v kontrolní skupině.
Index AHI (apnea hypopnea index) byl u řidičů s více než dvěma zažitými dopravními nehodami signifikantně vyšší než ve skupinách s jednou nebo žádnou nehodou. Co se léčby spánkové apnoe pomocí CPAP týče, při této léčbě nebo po jejím absolvování u jejích účastníků počet dopravních nehod rapidně klesl.
Multivariační logistická regresní analýza pak ukázala, že počet dopravních nehod je významně spojen buď s pocity subjektivní ospalosti (použita byla epworthská škála ospalosti), nebo s vyšším AHI indexem. Proto je třeba, aby byli všichni řidiči trpící obstrukční spánkovou apnoí včas diagnostikováni a léčeni, protože to může pomoci snížit počet případných dopravních nehod.
(kam)
Zdroj:
Komada Y. et al.: Elevated risk of motor vehicle accident for male drivers with obstructive sleep apnea syndrome in the Tokyo metropolitan area, Tohoku J Exp Med. 2009 Sep; 219 (1): 11–6.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
