Fáze sekrece melatoninu je u žen s menopauzální depresí posunuta na ráno. To tvrdí autoři lednového článku z The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism.
"Porucha cirkadiánního rytmu vyplavování melatoninu může přispět k depresivním změnám nálad v menopauze," říká doktorka Barbara L. Parry z Kalifornské univerzity v San Diegu. Se svými kolegy zjišťovala, které abnormální amplitudy nebo fáze cirkadiánního rytmu melatoninu byly zřejmé u osmnácti perimenopauzálních a postmenopauzálních žen s depresí ve srovnání s kontrolní skupinou.
Autoři uvádějí, že plazmová koncentrace melatoninu byla trvale vyšší než u kontrolních osob. Přestože doba nástupu a délka trvání melatoninové sekrece nebyla mezi oběma skupinami rozdílná, u depresivních pacientek se hladina koncentrace vyrovnala později než u kontrolní skupiny. Sérové hladiny FSH byly u depresivních pacientek vyšší také, ale mezi skupinami nebyly žádné významné rozdíly v sérových hladinách estradiolu, progesteronu a LH.
Dalšími faktory, které významně předpovídaly depresi, bylo standardní trvání melatoninové hladiny v plazmě, body-mass index, počet let od menopauzy a čas probouzení.
Vědci naznačují, že snížená expozice světlu může vysvětlovat změny v sekreci melatoninu u depresivních pacientů.
"Terapie světlem a spánkem, stejně jako podávání betablokátorů brzy ráno může snížit ranní sekreci melatoninu," říká doktorka Barbara L. Parry.
Autoři tvrdí, že tyto léčebné metody mohou díky redukci sekrece melatoninu v kritickém čase a posunutím doby vylučování na vhodnější dobu vzhledem ke spánku zlepšit náladu u depresivních pacientů.
(zep)
Zdroj: Barbara L. Parry, et al. Increased Melatonin and Delayed Offset in Menopausal Depression: Role of Years Past Menopause, Follicle-Stimulating Hormone, Sleep End Time, and Body Mass Index. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism 2008;93 : 54–60.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
