Crohnova nemoc (CN), charakterizovaná chronickým zánětem kterékoliv části trávicí trubice, je pro lékaře stále výzvou, neboť zcela kurativní léčba neexistuje. To platí i v pediatrii, a tak se v poslední době objevují i nové léčebné strategie pro boj s CN u dětí.
Několik randomizovaných kontrolovaných studií demonstrovalo, že cílená léčba infliximabem je vysoce účinná a vede k významnému zlepšení klinického stavu pacientů s CN. Jde o monoklonální chimérickou protilátku IgG1 ze skupiny inhibitorů TNF-alfa. Existují dvě možné strategie léčby, klasická a moderní – intenzivní.
Klasický terapeutický přístup je označován také jako „step-up“ strategie čili stupňující se intenzifikace léčby podle toho, jak nemoc progreduje a stoupá její závažnost. Konzervativní léčba aktivní CN bývá zahajována kortikosteroidy. Účinkují sice rychle a efektivně, ale dlouhodobou terapii doprovázejí závažné nežádoucí účinky. Bývají proto nahrazovány azathioprinem, merkaptopurinem nebo metotrexátem. Až v případě neúspěchu je pro navození remise používán infliximab. „Step-up“ strategie je bohužel charakterizována četnými relapsy, častou manifestací mimostřevních příznaků a také závažnějším klinickým průběhem.
Druhým způsobem, jak přistupovat k léčbě CN, je tzv. „top-down“ strategie. Zkráceně by se dalo říci, že se jedná o zahájení nejefektivnější terapie hned v začátku nemoci. Účinnost infliximabu je vyšší při zahájení léčby již v časné fázi CN než při léčbě progrese a bývá spojena s minimem komplikací. U dětí vede mimo jiné také k oddálení chirurgického zákroku. Významně snižuje komplikace spojené s konvenční léčbou zahájenou kortikosteroidy, a zlepšuje tak významně klinický stav i kvalitu života pacientů. „Top-down“ strategie se ukazuje jako účinnější jak při navození a udržení remise, tak i v prevenci relapsu CN. Po prvním vzplanutí nemoci se totiž výrazně zvyšuje riziko dalších atak, což časné nasazení cílené léčby minimalizuje. Prodloužená doba remise pomáhá regeneraci střevní stěny v místě slizničních lézí a navozuje slizniční hojení.
Při srovnání obou léčebných přístupů bylo zjištěno, že:
(ercp)
Zdroj:
Kim M. J., Choe Y. H.: Change in the treatment strategy for pediatric Crohn’s disease. Korean J Pediatr. 2010 Sep; 53 (9): 830–833.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.