Alergická rýma je vzhledem k současnému výskytu nosních i očních příznaků správněji nazývána alergickou rinokonjunktivitidou. Rozsáhlé zkušenosti ukazují, že intranazální kortikoidy výrazně zlepšují příznaky alergické rýmy, méně údajů ale máme o vlivu této léčby na alergické příznaky oční.
Cílem uváděné studie bylo zjistit účinek nosního spreje s mometazon furoátem na oční příznaky u alergické rinokonjunktivitidy. Byla provedena retrospektivní analýza čtyř placebem kontrolovaných randomizovaných studií u pacientů starších než 12 let se symptomatickou alergickou rinokonjunktivitidou. Pacienti byli léčeni mometazon furoátem v dávce 200 µg jednou denně nebo placebem. Dvakrát denně (ráno a večer) pacienti na čtyřstupňové škále hodnotili závažnost očních příznaků – slzení, svědění a zčervenání. Účinnost léčby byla vyjádřena jako změna průměrného skóre, průměr byl vždy vypočten z ranního a večerního záznamu.
Průměrné souhrnné skóre všech očních příznaků oproti výchozí hodnotě bylo patnáctý den léčby u pacientů léčených mometazonem zlepšeno o 19,8 %, u pacientů léčených placebem o 5,6 %. Zlepšení jednotlivých příznaků zvlášť bylo pozorováno rovněž pouze u pacientů léčených mometazonem. Již druhý den došlo ke zlepšení slzení a čtvrtý den ke zlepšení svědění a zarudnutí. U pacientů léčených mometazonem byly večerní příznaky o něco mírnější než ranní.
Podrobná analýza jednotlivých očních příznaků u pacientů se sezonní alergickou rýmou léčených nosním sprejem s obsahem mometazon furoátu prokázala příznivý účinek této léčby na svědění, slzení i zarudnutí očí.
(van)
Zdroj: Bielory L. Ann Allergy Astma Immunol 2008;100 : 272–279.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
