Stáří srdce a krevních cév je výsledkem součtu záporných i ochranných činitelů vzniku infarktu. Některé z nich nemůžeme ovlivnit, například věk či dědičnost. Velký podíl má ale i naše vlastní chování, které změnit lze. Nejvýznamnějšími námi ovlivnitelnými faktory jsou:
Věk, dědičnost, diabetes a veškeré další rizikové faktory se pak započítají do speciální kalkulačky, která určí, o kolik je vaše srdce starší či mladší než vy sami. Vyzkoušet to můžete zde: http://www.heartage.me/your-heart-age/you. Hlavním cílem je upozornit na nebezpečí špatného životního stylu a na možnost případných změn.
Když mluvíme o srdečním věku, snažíme se, aby byl stejný či nižší než naše kalendářní roky. Podle statistik je srdce jednoho ze dvou mužů a dvou z pěti žen starší o více než pět let, než udává jejich rodný list. V průměru je to dokonce o 7 let. Velkou roli zde hraje zejména krevní tlak.
Jak vysoké mohou být rozdíly mezi kalendářním a srdečním věkem, to lze vidět na následujících dvou ukázkách.
1. Příklad rozdílu věku u mužů:
|
Aktuální stáří 45 let |
Rizikové faktory:
|
Stáří srdce 75 let |
Příklad rozdílu věku u žen:
|
Aktuální stáří 50 let |
Rizikové faktory:
|
Stáří srdce 85 let |
Každý z nás je jiný a záleží vždy na řadě faktorů, které se do rizika kardiovaskulárních onemocnění započítávají. Přesto je zajímavé si uvědomit, kolik let našemu srdci přidáváme svým chováním. Když si to převedeme například na kůži, jistě by jen málokdo chtěl mít ve 45 letech obličej, který vypadá o 30 let starší. Zejména lidé s dědičnými předpoklady k srdečním chorobám či s cukrovkou by proto měli na ovlivnitelné rizikové faktory dávat obzvláště velký pozor. Pro výpočet svého rizika můžete vyzkoušet i http://www.ulekare.cz/kalkulacky/kalkulacka-rizika-srdecniho-infarktu-23.
(jez)
Zdroje:
www.cdc.gov
www.heartage.me
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
