Podle závěrů studie prezentované na konferenci Pediatric Academic Societies může kontakt s násilnou kriminalitou u dětí vyvolávat exacerbace astmatu. Již dříve některé výzkumy naznačily, že násilí a stres ovlivňují závažnost dětského astmatu. Do uvedené studie bylo zařazeno 561 dětí s astmatem ve věku 8 až 14 let žijících v Chicagu.
Autoři studie zjišťovali od rodičů nebo pečovatelů dětí úroveň stresu a míru expozice násilí. Zároveň analyzovali data získaná z oddělení chicagské policie a určovali incidenci násilných trestných činů v místě, kde dítě žije. Výsledky ukázaly, že 41 % dětí trpělo středně těžkým nebo těžkým astmatem a 59 % dětí trpělo intermitentním nebo mírným astmatem.
Po úpravě dat s ohledem na věk dětí, pohlaví, rodinnou anamnézu a socioekonomický status se ukázalo, že děti mají téměř dvakrát větší pravděpodobnost středně těžkého až těžkého astmatu, jestliže jejich rodiče nebo pečovatelé uvádějí vysokou úroveň stresu nebo pokud žijí v oblasti s vysokou násilnou kriminalitou. I poté, co byla do hodnocení započítána míra stresu u rodičů nebo pečovatelů dětí, byla vysoká incidence násilných trestných činů stále spojena s výskytem středně těžkého až těžkého astmatu u dětí.
Uvedená studie je pravděpodobně první, která se zabývá vlivem vnímaného a skutečného násilí na dětské astma. Závěry studie naznačují, že riziko těžkého astmatu je více spojeno se skutečnou incidencí násilných trestných činů než s mírou násilí, kterou vnímají a deklarují osoby pečující o děti. Podle autorů studie však není jasné, zda skutečná míra násilí pouze nereprezentuje komplexnější problém, o kterém je známo, že má vliv na výskyt a závažnost astmatu, jako je špatné životní prostředí. Na druhou stranu je rovněž možné, že míra násilí ovlivňuje závažnost astmatu jiným dosud neznámým mechanismem. Dle autorů studie by měli dětští lékaři při péči o děti s astmatem věnovat zvýšenou pozornost prostředí, ve kterém dítě žije.
(vek)
Zdroj: Prezentováno na Pediatric Academic Societies (PAS) Annual Meeting, Vancouver, Canada, dne 1. května 2010.
Dostupné na www.sciencedaily.com
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
