Sezení v příliš krátké vzdálenosti od předmětu jednoznačně znamená zvýšenou zátěž pro oči, nemůže však vést k trvalému poškození zraku. Zvýšenou tendenci k tomu mají děti, které lépe zaměřují na kratší vzdálenost; tento zvyk u nich ale s věkem obvykle odezní. Pokud nikoliv, může to být signálem, že dotyčný, který tento styl sledování televize praktikuje, trpí skrytou krátkozrakostí. Při ní existuje tendence přibližovat se k předmětům, které špatně vidíme.4
Pokud jsou oči často vystaveny záři z obrazovek, znamená to pro ně opět větší zátěž. Mohou být rychleji unavené a při soustředění na obrazovku dochází ke snížení frekvence mrkání ústící ve vznik syndromu suchého oka, který se projevuje pálením a řezáním. Jen stěží to však trvale povede k poškození zraku. Snížit zátěž očí mohou pravidelné přestávky s pohledy do dálky, řádné nastavení osvětlení v místnosti, jasu monitoru a jeho polohy. Proti suchému oku pomohou vhodně zvolené umělé slzy.2, 9
Čtení v šeru nebo třeba pod peřinou sice může opět znamenat zátěž pro oči, která vede k jejich rychlejší únavě, ale oči trvale nepoškodí.1
Pokud brýle poskytují správnou korekci oční vady, oči neoslabují, naopak zmenšují zátěž, které jsou kvůli vadě každodenně vystaveny. Někteří lidé věří tomu, že se stávají na brýlích zbytečně závislí a že svaly zodpovědné za zaostření oka kvůli nim postupně oslabují. Toto přesvědčení ovšem není ničím podložené. Naopak brýle pomáhají oku soustředit světlo lépe na sítnici, aniž by muselo být příliš zatěžováno opakovaným zaostřováním na objekt.3, 6
Svaly zodpovědné za pohyb očních koulí jsou svaly jako každé jiné; „nezamrzají“ v žádné pozici jen proto, že ji často zastávají. Naopak také platí, že proti šilhání nepomůžou žádné oční cviky ani jóga. Nadměrné šilhání ale opět znamená pro oči zvýšenou zátěž, což může vést k jejich rychlejší únavě a dočasným problémům se zrakem.2, 3
V tomto případě by se jednalo o nejzávažnější a velmi vzácnou formu barvosleposti – úplnou barvoslepost (achromatopsii). Mnohem častější je, že lidé mají problém rozeznat jednotlivé barevné odstíny nebo rozlišují užší spektrum barev než většina populace.7
Mrkev sice obsahuje vitamin A, který patří k nutrientům zodpovědným za oční zdraví (zejména barevné vidění, vidění při nižším osvětlení a zdraví rohovky), ale tělo ho vyžaduje jen velmi omezené množství. Navíc k jeho ideálnímu vstřebání dochází pouze v kombinaci s tuky. Byly provedeny různé studie, jež se zaměřily na roli vitaminu A v prevenci očních onemocnění, ale jejich výsledek není jednoznačný. Neplatí tedy, že konzumace mrkve má vliv na zlepšení zraku, například lepší vidění ve tmě nebo zlepšení stavu očních onemocnění.1, 5
Jak jsou oči zbarveny, je ovlivněno množstvím zastoupeného pigmentu melaninu v horní vrstvě duhovky. Čím více pigmentu je v duhovce obsaženo, tím je barva oka tmavší. Neznamená to, že všechny děti se musejí rodit s modrýma očima; pouze je třeba vzít v potaz, že produkce melaninu se zvyšuje do jednoho roku života a duhovka se může do této doby vybarvovat. Děti se tedy rodí s barvou očí, kterou budou mít v dospělosti, ale mnohdy se u nich ještě naplno neprojevila.4, 8
Kvalitní sluneční brýle chrání oči proti škodlivému UVA a UVB záření, hrají tedy důležitou roli v prevenci poškození sítnice sluncem. Usnadňují vidění při pohybu venku, sportování i řízení vozidla.1, 3
Co platilo dříve, je už dnes s možnostmi moderních operačních postupů a technologií dávno minulostí. Současná chirurgická léčba šedého zákalu je mnohem šetrnější a díky novým nitroočním implantátům je během operace možné kromě šedého zákalu odstranit i několik očních vad najednou. Na tento výkon se tedy rozhodně nevyplatí čekat.1
Ať už se setkáte s kterýmkoliv z 10 představených mýtů, nyní máte dostatečnou argumentační základnu, abyste jich během jedné návštěvy vaší ordinace vyvrátili hned několik.
(pok)
Zdroje:
