Běžně užívaná definice ECHOPN dle Anthonisena považuje exacerbace za epizody zhoršujících se respiračních příznaků, zejména dušnosti, kašle a produkce sputa se zvyšující se purulencí. V klinickém výzkumu se za exacerbaci obvykle považuje setrvalé zhoršení pacientova stavu nad rámec běžné variability, což vyžaduje změnu obvykle užívané medikace.
Obě definice ECHOPN nepříznivě ovlivňují klinické rozhodování. V první řadě jde o to, že jsou postaveny čistě na subjektivním posouzení zhoršení respiračních příznaků, které může být ovlivněno jiným onemocněním (pneumonie, srdeční příhoda, plicní embolie). Kromě toho nepropojují subjektivní příznaky s měřitelnými patofyziologickými proměnnými a také chybí popis časového vývoje příhody, který může pomoci v diferenciální diagnostice. Závažnost je navíc stanovena post hoc podle zdravotní péče potřebné k léčbě příhody.
Pro praxi tedy bylo zapotřebí, aby nová − přesnější, objektivnější a prakticky pojatá − definice i klasifikace stanovitelná v době vyšetření pacienta vycházela z poznatků observačních i intervenčních studií a využívala moderní technologie schopné měřit v reálném čase klinické a laboratorní parametry jako surogátní markery tíže ECHOPN.
Profesoři Bartolome R. Celli z Brigham and Women’s Hospital v Bostonu a Leonardo M. Fabbri z Ferrarské univerzity proto iniciovali mezinárodní expertní skupinu složenou z odborníků, kteří se podíleli na výzkumu a publikaci prací věnovaných definici, patofyziologii, diagnostice a léčbě ECHOPN. K vytvoření aktualizované definice a klasifikace tzv. Římského návrhu byla použita delfská metoda. Aktualizace vychází z objektivně měřitelných parametrů hodnocených v klinických studiích.
Výsledkem je návrh této definice: „U pacienta s CHOPN je exacerbace příhoda charakterizovaná dušností či produktivním kašlem, jež se zhoršují po dobu maximálně 14 dní, mohou být provázené tachypnoe či tachykardií a často jsou spojené se zhoršením lokálního i systémového zánětu způsobeného infekcí dýchacích cest, znečištěním ovzduší nebo jiným inzultem dýchacích cest.“
Tato příhoda může být život ohrožující a vyžaduje adekvátní posouzení a léčbu. Potřebné je kompletní pečlivé klinické vyšetření CHOPN a potenciálních průvodních respiračních i jiných onemocnění včetně posouzení alternativních příčin přítomných symptomů, především pneumonie, srdečního selhání a plicní embolie. Ze subjektivních příznaků je třeba vyšetřit závažnost dušnosti pomocí vizuální analogové škály (VAS) a přítomnost kašle. Z objektivních projevů se hodnotí tachypnoe, tachykardie, množství a barva sputa a respirační tíseň (používání pomocných dýchacích svalů). Závažnost exacerbace se posoudí podle dalších vyšetření – pulzní oxymetrie, C-reaktivního proteinu (CRP), popřípadě krevních plynů. Má být stanovena příčina exacerbace (virová, bakteriální, podmínky okolního prostředí atd.).
Závažnost ECHOPN byla rozdělena do 3 kategorií (mírná, střední a těžká). Klasifikace vychází ze 6 objektivně měřitelných parametrů: dušnost, saturace krve kyslíkem (SaO2), frekvence dýchání, srdeční frekvence, sérový CRP a ve vybraných případech arteriální krevní plyny, respektive jejich parciální tlak (PaO2, PaCO2). Prediktivní hodnota proměnných ke stanovení závažnosti ECHOPN byla posouzena podle potenciální intenzity péče potřebné k terapii příhody a stabilizaci pacienta.
Obr. Navržená klasifikace ECHOPN
Římský návrh (Rome Proposal) redefinuje exacerbaci CHOPN jako akutní událost rozvíjející se po dobu ≤ 14 dnů, která je charakterizována zhoršením symptomů a objektivními známkami lokálního i systémového zánětu. Zásadní změnou je nová klasifikace závažnosti, která namísto zpětného hodnocení podle intenzity poskytnuté péče využívá 6 měřitelných klinických a laboratorních parametrů, jako jsou dechová frekvence, saturace O2 či hladina CRP. Tento přístup umožňuje přesnější diagnostiku, odlišení od komorbidit a hodnocení prognózy pacienta v reálném čase bez ohledu na variabilitu zdravotnických systémů. Letošní aktualizace strategie pro diagnostiku, léčbu a prevenci CHOPN, kterou připravuje Globální iniciativa pro CHOPN (GOLD), již s klasifikací tíže exacerbace dle Římských kritérií pracuje.
(zza)
Zdroje:
1. Celli B. R., Fabbri L. M., Aaron S. D. et al. An updated definition and severity classification of chronic obstructive pulmonary disease exacerbations: The Rome Proposal. Am J Respir Crit Care Med 2021; 204 (11): 1251−1258, doi: 10.1164/rccm.202108-1819PP.
2. Global strategy for prevention, diagnosis and management of chronic obstructive pulmonary disease: 2026 report. Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease (GOLD), 2025 Dec 8. Dostupné na: https://goldcopd.org/wp-content/uploads/2026/01/GOLD-REPORT-2026-v1.3-8Dec2025_WMV2.pdf
