Hlavní příčinou je zvýšená hladina krevního cukru, jež růst kvasinek podporuje. Roli však může hrát také oslabení imunitního systému, které je pro diabetiky typické.
Ano mohou, je však třeba s pomocí lékaře vybrat nejvhodnější přípravek. Některé druhy hormonální antikoncepce mohou zvyšovat hladiny krevního cukru nebo tuků v krvi a tím zvyšovat riziko s cukrovkou souvisejících komplikací.
U žen diabetiček se častěji objevují vaginální infekce, snížená lubrikace pochvy, bolestivé pocity při pohlavním styku a snížení sexuální touhy (libida).
Změny v hladině pohlavních hormonů skutečně mohou ovlivnit také cukrovku, zejména co se její kompenzace týče. Ženy diabetičky jsou rovněž ohroženy předčasnou menopauzou.
V případě, že žena trpí cukrovkou, měla by těhotenství předem plánovat. Především s ohledem na užívané léky a komplikace, které mohou cukrovku doprovázet. Je třeba, aby případné těhotenství nepředstavovalo pro ženu neúměrnou zátěž a cukrovka či užívané léky neohrozily vyvíjející se plod.
Ihned po odloučení placenty poklesnou hladiny placentárních hormonů, které podle současných znalostí cukrovku vyvolávají, čímž dojde k normalizaci hodnot glykémie. Velmi brzy je možné ukončit případnou léčbu inzulínem a diabetickou dietu. U žen, které v těhotenství cukrovkou trpěly, však existuje zvýšené riziko rozvoje diabetu II. typu v budoucnu.
Kojení jakožto nejvhodnější způsob výživy miminek je obecně doporučováno také diabetičkám. Podle výzkumů představuje kojení pro dítě ochranný faktor před rozvojem diabetu I. typu.
(veri)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
