Posttraumatická stresová porucha (PTSD) se podle některých studií může pojit s kognitivním deficitem v různých oblastech. Pozorováno bylo mimo jiné narušení verbální paměti, pracovní paměti a pozornosti, rychlosti zpracování informací i paměti neverbální. Americká studie publikovaná letos v časopisu Journal of Aging Research zkoumala účinnost a bezpečnost podávání memantinu veteránům trpícím PTSD, u nichž bylo prokázáno narušení kognitivních funkcí.
Studie se zúčastnilo 26 veteránů ve věku od 19 do 65 let, z toho bylo 25 mužů a 1 žena. U všech subjektů byla diagnostikována chronická PTSD související s bojovou činností a byl u nich potvrzen kognitivní deficit. Nemocným byl podáván memantin v počáteční dávce 5 mg denně, jehož dávka byla postupně zvyšována na konečných 20 mg denně.
Kognitivní funkce byly hodnoceny s využitím Wechslerovy paměťové škály III a testu RBANS (Repeatable Battery for the Assessment of Neuropsychological Status), který hodnotil pozornost, řeč, vizuospaciální dovednosti a okamžitou a oddálenou paměť a byl realizován na počátku terapie a dále na konci 8. a 16. týdne léčby.
Výsledky studie prokázaly signifikantní zlepšení v celkovém skóre RBANS i ve výsledcích jednotlivých subtestů hodnotících pozornost, řeč, vizuospaciální dovednosti i okamžitou a oddálenou paměť. Podávání memantinu jedincům s PTSD po dobu 16 týdnů vedlo dle této studie ke zlepšení kognitivních funkcí. Zlepšení paměti bylo pozorováno již po 8 týdnech terapie. Studie dále potvrdila zlepšení jádrových příznaků PTSD a příznaků deprese během užívání memantinu.
Provedená studie byla limitována malou velikostí testovaného vzorku a nepřítomností kontrolní placebové skupiny. Autoři práce upozorňují na nutnost dalších výzkumů v této oblasti, které by jejich závěry potvrdily.
(veri)
Zdroj: Ramaswamy S. et al. An open-label trial of memantine for cognitive impairment in patients with posttraumatic stress disorder. J Aging Res 2015; 2015 : 934162.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
