Jednotlivci, kteří se dožijí více než 110 let (supercentenariáni), jsou dobrým modelem zdravého stárnutí. Charakteristickým rysem těchto osob je zachování vysoké kvality kognitivních schopností a fyzické nezávislosti i po dosažení 100 let věku.
Mnoho funkcí imunitního systému obvykle vykazuje regresivní pokles s věkem, což vede k vyššímu riziku infekce, nádorových a autoimunitních onemocnění. Řada supercentenariánů ovšem prožije téměř celý život v dobrém zdraví díky opožděnému nástupu nemocí souvisejících s věkem a kompresi morbidity, což indikuje klíčový význam aktivního imunitního systému v seniu.
V Japonsku, kde je dlouhověkost častá, dosáhla dle Světové zdravotnické organizace (WHO) v roce 2018 střední délka života mužů 81,1 roku a žen 87,1 roku. Podle sčítání lidu v roce 2015 bylo v Japonsku 61 763 obyvatel ve věku ≥ 100 let, přičemž 146 z nich bylo ve věku ≥ 110 let.
Studie se účastnilo 7 seniorů ve věku ≥ 110 let a 5 mladších jedinců (50–89 let) coby kontroly. Ze vzorků odebrané periferní krve byly izolovány mononukleární látky, následovala jednobuněčná transkriptomová analýza. Během studie bylo získáno více než 41 tisíc buněk imunitního systému od experimentální skupiny a dalších téměř 20 tisíc buněk od kontrolní skupiny.
Při zkoumání transkriptomů experimentální skupiny byl pozorován zvýšený výskyt subpopulace CD4+ T lymfocytů s cytotoxickou aktivitou (CD4 CTL). Jednalo se celkem o 25 % všech pomocných T buněk, oproti 2,8 % v kontrolní skupině.
Zjistilo se také, že CD4 CTL byly akumulovány pomocí klonální expanze. Tyto buňky vykazovaly značnou heterogenitu stupně cytotoxicity a měly takřka identický transkriptom s CD8 cytotoxickými lymfocyty (CD8 CTL). CD4 CTL využívaly transkripční program CD8 lymfocytů při zachování exprese CD4 lymfocytů. Extrahované buňky supercentenariánů byly schopny produkovat IFN-y a TNF-α po ex vivo stimulaci.
Vzhledem k malé velikosti kohorty je význam zkoumaných buněk imunitního systému na dlouhověkost stále zatím spíše ve spekulativní rovině. Tyto buňky imunitního systému mohou hrát roli v nezbytné adaptaci vedoucí k dosažení výjimečné dlouhověkosti a být odpovědné za ochranu proti virům a tumorům, s čímž souvisí pevnější zdraví v průběhu celého života. K objasnění funkce a významu CD4+ pomocných T buněk s cytotoxickou aktivitou je však samozřejmě zapotřebí dalších studií na větších kohortách.
(lexi)
Zdroj: Hashimoto K., Kouno T., Ikawa T. et al. Single-cell transcriptomics reveals expansion of cytotoxic CD4 T cells in supercentenarians. Proc Natl Acad Sci U S A 2019; 116 (48): 24242−24251, doi: 10.1073/pnas.1907883116.
