Díky výsledkům americké studie publikované v prosinci 2025 v Lancetu je protonová terapie s modulovanou intenzitou (IMPT) novým standardem léčby u pacientů s karcinomem orofaryngu. Důvodem hledání nových terapeutických alternativ byla toxicita dosud používané fotonové radioterapie s modulovanou intenzitou (IMRT).
Randomizovaná multicentrická otevřená studie fáze III porovnávala IMPT a IMRT u 440 dospělých pacientů s karcinomem orofaryngu stadia III/IV a ECOG PS 0–2. Všichni absolvovali radioterapii v dávce 70 Gy ve 33 frakcích na oblast primárního tumoru a postižené krční uzliny. IMPT prokázala noninferioritu z hlediska přežití bez progrese (PFS po 3 letech 82,5 vs. 83,0 %, po 5 letech 81,3 vs. 76,2 %), dále lepší celkové přežití (OS po 5 letech 90,9 vs. 81,0 %; p = 0,045), vedla k srovnatelnému podílu pacientů s kontrolou onemocnění a byla provázena nižším výskytem toxicity vyššího stupně než IMRT. Ve skupině s IMPT došlo k nižšímu počtu úmrtí souvisejících s léčbou i úmrtí v důsledku progrese onemocnění.
Zdroj: Frank S. J., Busse P. M., Lee J. J. et al.; University of Texas MD Anderson Cancer Center Clinical Trial Consortium. Proton versus photon radiotherapy for patients with oropharyngeal cancer in the USA: a multicentre, randomised, open-label, non-inferiority phase 3 trial. Lancet 2025 Dec 11: S0140-6736(25)01962-2, doi: 10.1016/S0140-6736(25)01962-2 [Epub ahead of print].
Prospektivní kohortová studie provedená v UK ukázala soubor příznaků deprese ve středním věku, které by mohly být časnými známkami probíhajících neurodegenerativních procesů.
Analyzováno bylo 5811 osob průměrného věku 55,7 roku (rozmezí 45–69 let). Během sledování trvajícího průměrně 22,6 roku se demence rozvinula u 10,1 % sledovaných. Zvýšené riziko demence vykázalo robustní spojitost s 6 příznaky deprese: ztráta sebevědomí (poměr rizik [HR] 1,51; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,16–1,96), neschopnost čelit problémům (HR 1,49; 95% CI 1,09–2,04), absence pocitu vřelosti a náklonnosti k ostatním (HR 1,44; 95% CI 1,06–1,95), neustálá nervozita a napětí (1,34; 95% CI 1,03–1,72), nespokojenost se způsoby, jakými jsou plněny úkoly (HR 1,33; 95% CI 1,05–1,69), a obtíže se soustředěním (HR 1,29; 95% CI 1,01–1,65). Tato souvislost byla nezávislá na přítomnosti známých rizikových faktorů demence včetně genetického statusu APOEε4, kardiometabolických parametrů a faktorů životního stylu.
Zdroj: Frank P., Singh-Manoux A., Pentti J. et al. Specific midlife depressive symptoms and long-term dementia risk: a 23-year UK prospective cohort study. Lancet Psychiatry 2025 Dec 15: S2215-0366(25)00331-1, doi: 10.1016/S2215-0366(25)00331-1 [Epub ahead of print].
Americký neurovědec Patrick McNamara z Bostonské univerzity nedávno publikoval v časopisu Frontiers of Psychiatry článek věnovaný „prodromálním snům“. Popisuje provizorní, dosud nevalidovaný model se slibnými důkazy o tom, že sny mohou predikovat příchod nemoci dříve, než se objeví její první příznaky.
Tento jev vysvětluje nejvyšší aktivitou mozkových sítí, které komprimují, sumují a integrují interoceptivní signály, právě během REM fáze spánku. Mozek přijímá signál o somatické chybě a vytváří obraz, který se snaží vysvětlit příčinu této poruchy. Podle autora práce se tento obraz objevuje právě ve snech, typicky ve formě obrazného vyjádření nebo metafory. Interpretace těchto snů, zejména náhlé změny obsahu snů u daného jedince, by tak mohla pomoci včas zachytit rozvíjející se onemocnění.
Zdroj: McNamara P. Prodromal dreams. Front Psychiatry 2025 Aug 28; 16 : 1625811, doi: 10.3389/fpsyt.2025.1625811.
Ačkoli se v Česku propaguje jako „měsíc bez alkoholu“ spíše „suchý únor“, ve Velké Británii je populární „suchý leden“. Nefrolog a epidemiolog F. Perry Wilson z Yaleovy univerzity proto v této souvislosti shrnul pro Medscape výsledky studií hodnotících dopad měsíce bez alkoholu na lidské zdraví. Předesílá, že lidé praktikující „suchý měsíc“ tvoří zvláštní sortu, jsou častěji ženského pohlaví, mají vyšší příjmy i vyšší vzdělání a alkohol pijí nadprůměrně, i když se neoznačují jako alkoholici.
Samotný přínos měsíce bez alkoholu je velmi impresivní. Různé studie ukázaly snížení tuhosti jater u 80 % abstinujících (a to průměrně o 15 %), zlepšení hladin jaterních enzymů a dále pokles tělesné hmotnosti (průměrně o 1,5 kg), inzulinové rezistence (průměrně o 25 %), krevního tlaku (průměrně o 7 %) a vaskulárního endotelového růstového faktoru (VEGF, tj. biomarkeru souvisejícího s rizikem vzniku maligních nádorů, a to o 42 %). Kromě toho 71 % abstinujících uvádělo zlepšení spánku a více energie.
Velmi příznivá jsou data z Velké Británie, která ukazují, že jedinci praktikující suchý leden uváděli ještě v srpnu nižší průměrný počet dní v týdnu s alkoholem (3,3 vs. 4,3), množství alkoholu vypité v tyto dny i počet dní v měsíci, kdy se opili (2,1 vs. 3,4).
Zdroj: Wilson F. P. Can you fix your liver in a month? What science says about dry January. Medscape, 2026 Jan 6. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/can-you-fix-your-liver-month-what-science-says-about-dry-2026a10000a2
(zza)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
