Čeští gastroenterologové mají už osm dekád odbornou společnost, v níž se mohou sdružovat. Co lze označit za největší pokrok v oboru za poslední roky, která témata otevřel 8. kongres českých gastroenterologů a jak se jim daří vypořádat se současnými výzvami v klinické praxi? O tom jsme mluvili s doc. MUDr. Iljou Tachecím, Ph.D., přednostou II. Interní gastroenterologické kliniky a předsedou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.
Stejně jako v ostatních medicínských oborech, také v gastroenterologii přitahuje velkou pozornost téma umělé inteligence (AI). A nejen to, stává se postupně součástí každodenní praxe. Uplatňuje se v endoskopii, kde slouží k detekci a klasifikaci lézí při kolonoskopii a při hodnocení kvality výkonů. Systémy asistované AI se již dnes testují v několika českých endoskopických centrech.
„Postupně se rozvíjí také standardizace endoskopických nálezů, tedy snaha sjednotit způsob, jakým jednotlivá pracoviště popisují a ukládají data. To umožní efektivnější sdílení a analýzu výsledků vyšetření. Největší výzvou zatím zůstává propojení nemocničních systémů a jasný legislativní i ekonomický rámec. Směr je ale daný – AI se stává přirozenou součástí moderní endoskopie,“ říká doc. Tachecí.
AI ale nebylo jediné téma, které patřilo mezi „hot topics“ kongresu – diskutovalo se také například o telemedicíně v dlouhodobém sledování pacientů s chronickými gastroenterologickými chorobami, pokročilých resekčních výkonech, EUS-navigované terapii a screeningu kolorektálního karcinomu. „Právě oblasti spojené s AI, digitalizací a screeningem mají zřetelný přesah i do dalších medicínských oborů,“ upozorňuje šéf českých gastroenterologů.
Kromě oblasti idiopatických střevních zánětů, kde je vývoj léčebných možností tradičně velmi dynamický, protože naplňuje požadavky personalizované medicíny, se pozornost zaměřila také na rekapitulaci cílů screeningu karcinomu pankreatu, který byl spuštěn před rokem.
„Byla vytvořena síť specializovaných center a zaveden standardizovaný postup pro identifikaci a sledování rizikových skupin pacientů, především nositelů genetických mutací a osob s pozitivní rodinnou anamnézou. V klinické praxi se rozvíjí využití EUS a MRI pro časnou detekci ložisek a vzniká systematická evidence a analýza dat o zachycených nálezech. Do budoucna bychom chtěli program rozšířit na celonárodní úroveň, zajistit jeho trvalé financování a doplnit algoritmy o nové biomarkery, které mohou pomoci přesněji odhadnout riziko nádoru,“ shrnuje doc. Tachecí.
Chloubou oboru je síť endoskopických center, která se v poslední době značně rozvíjí a pokrývá již většinu republiky. Aby byla zajištěna kvalita služeb i v oblastech mimo velká fakultní pracoviště, klade se podle doc. Tachecího stále větší důraz na standardizaci postupů, předávání zkušeností a praktické vzdělávání, včetně stáží a hands-on kurzů v centrech s nejvyšší odborností.
Rozšíření dostupnosti endoskopie je klíčové i proto, že v terapeutické endoskopii právě probíhá zásadní posun. „Výkony, které dříve vyžadovaly chirurgický zákrok, dnes zvládáme miniinvazivně pomocí endoskopických technik – často s okamžitým efektem a bez nutnosti hospitalizace,“ vysvětluje největší pokrok v oblasti.
V České gastroenterologické společnosti ČLS JEP kladou důraz nejen na regionální, ale také na mezigenerační spolupráci. Na kongresu vystoupili i představitelé Sekce mladých gastroenterologů, kteří jsou velmi aktivní a rozvíjí témata, která reflektují aktuální trendy. „Díky tomu se daří přirozeně propojovat zkušené odborníky s mladší generací a posouvat celý obor kupředu,“ dodává na závěr doc. Tachecí.
(pok)
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
