V Queenslandu, teritoriu na severu Austrálie, totiž panuje téměř tropické počasí s vysokou teplotou a vlhkostí vzduchu, a proto se krytí malých ran jeví jako velice nepraktické. Studie byla provedena jako prospektivní a randomizovaně kontrolovaná a měla prozradit, zda se bude lišit výskyt infekčních komplikací u „suchých“ a „mokrých“ ran.
Jak studie prokázala, u pacientů s nekrytou ránou nedošlo k většímu výskytu infekčních komplikací než u skupiny pacientů s krytou ránou. To dokazuje, že malá kožní poranění mohou být už v prvních 48 hodinách po sutuře vystavena vlhku a vodě, aniž by to zvýšilo výskyt infekce.
(kam)
Zdroj: Heal C. et al.: Can sutures get wet? Prospective randomised controlled trial of wound management in general practice, BMJ. 2006 May 6; 332 (7549): 1053–6. Epub 2006 Apr 24.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
