Infliximab je v současné době již běžně používán v terapii těžké a refrakterní ulcerózní kolitidy (UC). Výsledky jednotlivých klinických studií nejsou jednotné stran toho, jestli může u pacientů s UC použití infilixmabu před operací zvyšovat výskyt časných pooperační komplikací. Danou problematikou se blíže zabývala nedávno publikovaná metaanalýza. Jejím cílem bylo určit klinickou bezpečnost a účinnost předoperační terapie infliximabem u pacientů s UC s ohledem na krátkodobé výsledky po břišní operaci.
Autoři studie za tímto účelem vyhledávali v databázích PubMed a Embase kontrolované observační studie srovnávající pooperační morbiditu u pacientů s UC léčených před operací infliximabem s těmi, kteří jej neužívali. Primárním výstupem studie byla celková míra vzniklých komplikací. Sekundární výstupy pak zahrnovaly míru infekčních a neinfekčních komplikací.
Do metaanalýzy autoři zavzali 13 studií zahrnujících celkem 2 933 pacientů. Mezi předoperační terapií infliximabem a pooperačními komplikacemi nebyla nalezena signifikantní spojitost, což platilo jak pro celkový počet komplikací (OR = 1,09, 95% CI: 0,87–1,37, p = 0,47), tak i pro ty infekční (OR = 1,10, 95% CI: 0,51–2,38, p = 0,81) a neinfekční (OR = 1,10, 95% CI: 0,76–1,59, p = 0,61).
Na základě těchto zjištění lze tedy říci, že předoperační terapie infliximabem nezvyšuje riziko časných pooperačních komplikací u pacientů s UC, kteří podstoupili břišní operaci.
(mik)
Zdroj: Yang Z. Et al. Meta-analysis: effect of preoperative infliximab use on early postoperative complications in patients with ulcerative colitis undergoing abdominal surgery. Aliment Phramacol Ther. Publikováno on-line 24. září 2012; doi: 10.1111/apt.12060
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
