Použití léčby hyperbarickou oxygenoterapií (hyperbaric oxygen therapy – HBOT) u pacientů se syndromem diabetické nohy je stále kontroverzní. Cílem studie publikované nedávno v časopise Diabetes Therapy bylo zhodnotit vliv HBOT na rány v rámci syndromu diabetické nohy.
Použití léčby hyperbarickou oxygenoterapií (hyperbaric oxygen therapy – HBOT) u pacientů se syndromem diabetické nohy je stále kontroverzní. Cílem studie publikované nedávno v časopise Diabetes Therapy bylo zhodnotit vliv HBOT na rány v rámci syndromu diabetické nohy.
Jednalo se o retrospektivní zhodnocení efektu HBOT na rány v rámci syndromu diabetické nohy. Pacienti zařazení do studie byli léčeni HBOT a následně sledováni po dobu 12 měsíců. Výsledky byly analyzovány s ohledem na věk, pohlaví, trvání diabetu mellitu a jeho typ, mikroangiopatické komplikace, arteriální onemocnění, výskyt cévních mozkových příhod, hypertenzi, kuřácký status, hladinu glykovaného hemoglobinu, sedimentace erytrocytů, C-reaktivního proteinu a počet sezení HBOT.
Léčeno bylo celkem 117 pacientů se 126 ránami v rámci syndromu diabetické nohy. Negativní vliv na HBOT měly anamnéza onemocnění koronárních tepen (p = 0,002), cévních mozkových příhod (p = 0,015) a retinopatie (p = 0,022). Onemocnění femorálních arterií výsledek HBOT rovněž ovlivňovalo (p = 0,048).
Pacienti se syndromem diabetické nohy a anamnézou onemocnění koronárních tepen nebo cévních mozkových příhod či retinopatie mohou být rezistentní k HBOT. Onemocnění femorálních arterií má rovněž signifikantně negativní vliv na výsledky HBOT, je tedy vhodné nejdříve vyřešit chirurgicky toto onemocnění. Naopak onemocnění arterií pod kolenem vliv na HBOT nemá.
(epa)
Zdroj: Akgül E. A., Karakaya J., Aydın S. Role of Comorbidities as Limiting Factors to the Effect of Hyperbaric Oxygen in Diabetic Foot Patients: A Retrospective Analysis. Diabetes Ther. 2014 Oct 2. [Epub ahead of print]
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
