V této prospektivní randomizované studii byl porovnáván vliv mírné hypotermie (32 °C) při elektivní izolované implantaci biologické náhrady aortální chlopně s účinky operace provedené za normotermických podmínek (37 °C). Do každé skupiny bylo náhodně zařazeno 30 pacientů, jejichž průměrný věk byl 67 ± 8 let a průměrné aditivní EuroSCORE 5,6 ± 2,4. Před operací, 1 týden po operaci a 4 měsíce po operaci byly u pacientů objektivně měřeny neurokognitivní funkce pomocí P300 sluchově evokovaných potenciálů.
P300 evokované potenciály se před operací mezi pacienty s hypotermickou (370 ms) a normotermickou operací srdce (373 ms) nelišily (p = 0,85). Jeden týden po operaci bylo zjištěno zhoršení neurokognitivních funkcí (prodloužení vrcholových latencí P300) jak u pacientů operovaných při normotermii (402 ms, p < 0,0001), tak při mírné hypotermii (405 ms, p < 0,0001). Prodloužení vrcholových latencí přetrvávalo u obou skupin pacientů ještě 4 týdny po operaci (394 ms při normotermii a 400 ms při hypotermii, p = 0,042). Porovnání obou skupin neukázalo v tomto ohledu statisticky významný rozdíl po 1 týdnu (p = 0,54) ani po 4 měsících (p = 0,67) po operaci. Klinické parametry a výskyt nežádoucích příhod byly u obou skupin srovnatelné.
Podle výsledků této studie neznamená hypotermie (32 °C) při otevřené implantaci biologické náhrady aortální chlopně z hlediska neuroprotekce žádný významný přínos. U pacientů po této operaci byl zjištěn měřitelný subklinický kognitivní deficit přetrvávající i 4 měsíce po operaci. Aby bylo možné dále zkvalitnit vynikající výsledky těchto operací, bude třeba se zaměřit na jiné faktory, než je řízená hypotermie.
(zza)
Zdroj: Fakin R., Zimpfer D., Sodeck G. H., et al. Influence of temperature management on neurocognitive function in biological aortic valve replacement. A prospective randomized trial. J Cardiovasc Surg (Torino). 2012 Feb; 53 (1): 107–112.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
