Tabákový kouř patří k běžnému toxickému znečištění životního prostředí, kterému je sice v našich silách zabránit, ale přesto je mu řada dětí vystavena již před narozením. Jeho negativní vliv na vývoj plic a následné opakované hvízdavé bronchitidy byl již mnohokrát doložen. Podle posledních studií se také ukazuje, že tabákový kouř negativně ovlivňuje časný vývoj imunity.
V pupečníkové krvi a také stimulací novorozeneckých neutrofilů bylo prokázáno, že kouř ovlivňuje tvorbu cytokinů již během života v děloze.
Nejnovější studie také prokazují, že novorozenci matek-kuřaček mají poruchu signalizace přes toll-like receptory dendritických buněk. Jsou to signály nezbytné pro rychlé vrozené rozpoznání nebezpečných bakterií a rychlé zahájení imunitní reakce. Tato porucha může vysvětlit vyšší náchylnost k infekcím dětí-pasivních kuřáků.
Signalizace těmito receptory je také důležitá pro správné nastavení rovnováhy imunitních reakcí a její porucha vede k alergickým nebo autoimunitním onemocněním. To vysvětluje, proč děti vystavené tabákovému kouři mají větší riziko rozvoje alergie a astmatu. Řada prací tuto souvislost prokázala, jsou ale i takové, které ji neprokazují. Rozdílné výsledky jsou dány nejspíše rozdílným genetickým vybavením sledovaných jedinců.
I když kouření rodičů není primárním vlivem, který celosvětově zvyšuje výskyt astmatu a respiračních onemocnění, je nepochybně důležitým faktorem, který v interakci s ostatními vlivy prostředí a genetickými dispozicemi výskyt těchto onemocnění zvyšuje.
(van)
Zdroj: Prescott S. L. Pediatric respiratory reviews, 9, 2008, 3–10.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.