FAKT: Enuréza trápí 15 až 20 % pěti - a šestiletých dětí, nepotýkáte se tedy s tímto problémem sami. Trvá totiž nějakou chvíli, než močový měchýř „vyspěje“. Většina dětí ho dokáže ovládat ve věku 4 let – během dne. V průběhu noci je pak mnoho dětí schopno kontrolovat svůj měchýř až kolem sedmého roku života.
FAKT: Jedinci mužského pohlaví jsou k pomočování opravdu náchylnější – dokonce dvakrát častěji než děvčata. Většinou však s růstem tato potíž mizí. Jen velmi málo adolescentů trpí enurézou. Ze zmiňovaných necelých 20 % takto postižených dětí přetrvává problém s pomočováním u 2–3 % 14letých a u 1 % 15letých.
MÝTUS: Toto tvrzení je samozřejmě nepravdivé. Za enurézu dítě nemůže a je zcela nevhodné ho za „mokré nehody“ trestat nebo mu je vyčítat. U potomka to může vyvolat frustraci, což má nepříznivý vliv na jeho psychosociální vývoj. Dítěti ani sobě hněvem nijak nepomůžete a zcela jistě se výtkami nevyřeší problém s počůráváním – může se naopak i zhoršit.
FAKT: Naplněné střevo může mít dopad na schopnost močového měchýře udržet moč i na jeho kontrolu během noci. Pokud upravíte stravovací režim, tedy zařadíte do jídelníčku více ovoce a zeleniny a budete pamatovat na tekutiny, možná vyřešíte jak zácpu, tak i počůrávání.
MÝTUS: U menších dětí se často doporučuje vyčkávat, zda problém sám nezmizí, u starších pak zvážit některou z možností režimové terapie. Tato doporučení jsou samozřejmě platná, ale i medikace má svůj význam. Může problém s pomočováním krátkodobě vyřešit, ale existuje i riziko, že se po vysazení léčby vše vrátí do původního stavu. Každý by si asi přál zázračnou pilulku, která odstraní jakékoliv potíže. Taková ale neexistuje. Problém je tak nejlepší konzultovat s lékařem, který doporučí terapii vhodnou právě pro vaše dítě. Zároveň, je-li to třeba, může zvážit, zda není zapotřebí farmakoterapie, a pokud ano, předepíše tu nejúčinnější.
(cean)
Zdroje:
www.webmd.com
www.netdoctor.co.uk
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
