Imunitní systém má chránit tělo před nemocemi. S věkem mu však ubývají síly a klesá jeho schopnost tuto funkci plnit. Imunitní reakce, které podmiňují vznik autoimunitních chorob, se řídí stejnými principy, jež jedince chrání před infekcemi či zhoubnými nádory. Ochranné schopnosti imunitního systému v dospělosti s postupujícím věkem slábnou, avšak riziko autoimunitních nemocí narůstá – u řady z nich platí, že incidence dosahuje vrcholu právě v pozdějším věku.
Vědci z Mayo Clinic v čele s revmatoložkou a klinickou pracovnicí dr. Cornelií Weyandovou zjistili, že někteří starší lidé si zachovávají „imunitní mládí“. Výzkumný tým studoval soubor, který tvořilo přes 100 starších pacientů s obrovskobuněčnou arteriitidou (GCA), což je autoimunitní vaskulitida postihující tepny včetně aorty.
V nemocné tkáni (v blízkosti vaskulitických lézí) pacientů vědci objevili specializované imunitní buňky označované jako T lymfocyty podobné kmenovým (TSCM). Tyto CD4+ paměťové buňky se chovají jako mladé kmenové buňky, které obvykle regenerují a napomáhají hojení a růstu. V tomto případě však šíří zmíněné autoimunitní onemocnění, neboť poskytují nepřetržitý přísun patogenních efektorových T lymfocytů.
Buňky prezentující antigen, kterým chybí inhibiční ligandy, dále brání mechanismům periferní imunologické tolerance. Kromě toho nefungovaly správně inhibitory imunitních kontrolních bodů. Existuje zde tedy neustálá imunitní kompetence, a přitom probíhá akumulace neoantigenů, která je podmíněná stárnutím – dohromady se pak jedná o vhodné podmínky pro neomezenou autoimunitu.
„Zjistili jsme, že tito pacienti mají velmi mladý imunitní systém, i když je jim 60 až 70 let. Cenou, kterou za to platí, je však autoimunita,“ podotýká dr. Weyandová. Stárnutí imunitního systému společně s tělem tedy má své výhody, jak říká spoluautor dr. Jörg Goronzy.
Setrvalé imunologické mládí může být podle jejich slov pro stárnoucího jedince škodlivé, a naopak imunologické stárnutí může představovat prospěšnou adaptaci k vyvážení reaktivity na tělu vlastní a cizí antigeny, a tím chránit organismus před autoimunitními chorobami ve stáří.
V současné době vědci vyvíjejí nové diagnostické testy, od nichž si slibují, že by měly pomoci identifikovat pacienty a zdravé jedince, kteří mají vysoký počet imunitních kmenových buněk a mohou být náchylní k autoimunitním onemocněním v pozdějším věku.
Tento výzkum je součástí širšího úsilí Mayo Clinic v projektu nazvaném Precure Initiative – ten se zaměřuje na vývoj nástrojů, které umožní lékařům předvídat a zachytit biologické procesy dříve, než se vyvinou v onemocnění nebo přejdou do složitých, těžko léčitelných stavů.
(esr)
Zdroje:
1. Weyand C. M., Goronzy J. J. Sustained immune youth risks autoimmune disease in the aging host. Nat Aging 2025; 5 (8): 1404–1414, doi: 10.1038/s43587-025-00919-w.
2. Satake A. Mayo Clinic researchers discover the immune system’s ‘fountain of youth’. Mayo Clinic, 2025 Aug 14. Dostupné na: https://newsnetwork.mayoclinic.org/discussion/mayo-clinic-researchers-discover-the-immune-systems-fountain-of-youth/
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
