Ve Spojených státech se myší alergen nachází téměř ve všech bytech ve vnitřním městě i na předměstí. Senzibilizace na tento alergen není vzácná a alergie na myši a astma jsou u městských dětí časté. Nárůst koncentrace myšího alergenu v domácím prostředí může významně zhoršovat průběh astmatu u těchto dětí. O tom, co ovlivňuje koncentraci myšího alergenu a jak kolísá během času, se zatím ví jen málo.
Američtí lékaři proto zkoumali variabilitu koncentrace myšího alergenu ve 127 domácnostech po dobu 6 měsíců. Hodnotili jeho koncentraci v prachu a v ovzduší ložnic, obývacích pokojů a kuchyní. Současně zkoumali vliv ročního období, vzdušné vlhkosti a dalších faktorů. Zjistili, že koncentrace myšího alergenu výrazně kolísaly nejen mezi různými domácnostmi, ale i v čase v jedné a téže domácnosti.
Myší alergen v prachu dosahoval většinou nejvyšších koncentrací na jaře, koncentrace vzdušného alergenu byly nejvyšší během podzimu a zimy. V tomto období myši přicházejí do bytů. Alergenů usazených v prachu ještě mnoho není, ve vzduchu se však víří dostatečně. K jaru koncentrace alergenů stoupá s délkou pobytu myší i v prachu. Nižší vzdušná vlhkost (pod 45 %) zvyšuje koncentraci vzdušného alergenu. Je to dáno patrně snazším rozptýlením alergenu do vzduchu v suchém prostředí. Ve vlhku k sobě prachové částice více adherují, a alergen se tak snadno neuvolní. Osm domácností si během sledování pořídilo kočku, což vedlo ke snížení koncentrace myšího alergenu jak vzdušného, tak usazeného v prachu o 61 %.
Výsledky studie upozornily na mnohdy opomíjený alergen domácího prostředí, jehož kolísající množství může výrazně ovlivňovat stav pacientů s alergií a astmatem. Řada zásahů, které jsou obecně alergikům doporučovány – jako je udržení vlhkosti pod 50 % a odstranění kočky z bytu – může při alergii na myši vést ke zvýšení koncentrace alergenů, a tak ke zhoršení nemoci. K úpravám vnitřního prostředí alergiků je vždy nutno přistupovat individuálně, po přesném určení všech alergií a spouštěcích mechanizmů exacerbací alergických reakcí a astmatu.
(van)
Zdroj: Matsui, E. C. et al, doi: 10.1016/j.jaci.2007.07.053
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
