Nespavost spolu s posttraumatickou stresovou poruchou u válečných veteránů je stejně těžká jako u pacientů trpících chronickou nespavostí. Studii, ve které došli k tomuto závěru, prezentovali vědci z University of Pittsburgh v červnu na 22. konferenci SLEEP věnované problematice spánku a jeho poruch.
Studie se soustředila na skupinu čtrnácti amerických vojáků, kteří se vrátili z Iráku a objevila se u nich posttraumatická stresová porucha. Tato skupina byla porovnána se 14 pacienty trpícími nespavostí a se 14 jedinci, u kterých se žádné poruchy spánku nevyskytly. Osoby v obou skupinách byly zcela zdrávy, a to i z psychiatrického hlediska.
Podle výsledků studie bylo u vojáků vracejících se z Iráku pozorováno mnohem horší spánkové chování, jako jsou noční můry a pohyby těla v průběhu spánku. Poruchy spánku dosahovaly stejného stupně jako u pacientů léčených s chronickou insomnií. Kvalita spánku válečných veteránů byla nesrovnatelně horší než kvalita spánku "dobrých spáčů".
Veteráni vykazovali horší kvalitu spánku podle subjektivních i objektivních měřítek. Jejich subjektivní spokojenost se spánkem byla porovnávána s ostatními účastníky studie pomocí dotazníku zjišťujícího index kvality spánku (Pittsburgh Sleep Quality Index – PSQI). Objektivně byla kvalita spánku zúčastněných jedinců sledována ve spánkové laboratoři.
U veteránů i dalších lidí vystavených náročným podmínkám s následnou posttraumatickou stresovou poruchou je tedy třeba soustředit se mimo jiné i na léčbu poruch spánku. Efektivita a kvalita spánku vykazovaly výraznou negativní korelaci se stupněm posttraumatické stresové poruchy.
(hak)
Zdroj: Insomnia Among Returning War Vets Is As Severe As Patients With Chronic Insomnia. American Academy of Sleep Medicine 2008 June.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
