Perorální cesta podávání léků je stále nejoblíbenější, a to díky snadnému užívání, absenci bolesti, své víceúčelovosti a v neposlední řadě i compliance pacientů. Důvodem jejího širokého používání jsou i nižší náklady na výrobu, která nevyžaduje sterilní podmínky. Na přelomu tisíciletí se proto objevilo několik nových technologií, které rozšiřují možnosti perorálního podávání léků prostřednictvím úpravy fyzikálně-chemických a farmakokinetických vlastností léků. Příkladem jsou v ústech rozpustné lékové formy.
Pevné perorální lékové formy, které se rychle rozpadají nebo rozpouštějí v ústní dutině a vedou k vytvoření roztoku nebo suspenze a umožňují polknutí bez zapití tekutinou, jsou známy jako orodisperzní formy. Výhodné jsou zejména u osob se zhoršenou schopností polykání a u pacientů, kteří často cestují, a mohou tak mít ztížený přístup k tekutině na zapití. Ve studii zahrnující 1576 osob uvedlo obtíže při polykání tablet 26 % účastníků. Nejčastějšími důvody obtížného polykání jsou velikost tablety, její povrch, tvar a chuť. Zhruba třetina obecné populace trpí podle odhadů dysfagií, přičemž více jsou postiženy vyšší věkové skupiny. Výskyt dysfagie je o dalších 30–40 % vyšší u starších pacientů žijících v ústavech a o 18–22 % vyšší v zařízeních s dlouhodobou péčí. Dysfagie postihuje především osoby po cévní mozkové příhodě, s Parkinsonovou chorobou a dalšími neurologickými poruchami, s AIDS, po thyreoidektomii a při radioterapii maligních nádorů hlavy a krku.
Orodisperzní lékové formy umožňují snadné užívání osobám s obtížným polykáním, osobám, které polykání tablet odmítají (děti, geriatričtí a psychiatričtí pacienti), ale i pacientům s omezením příjmu tekutin (renální selhání, léčba enurézy/nykturie). Tato léková forma zajišťuje také rychlejší absorpci aktivní látky a zvyšuje spokojenost a compliance pacientů.
(zza)
Zdroj: Sastry S. V., Nyshadham J. R., Fix J. A. Recent technological advances in oral drug delivery – a review. Pharm Sci Technolo Today. 2000; 3 (4): 138–145.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
