Paracetamol je po desetiletí jedním z nejpoužívanějších analgetik a antipyretik v dětském věku. Dva roky stará mezinárodní studie přišla se znepokojujícími závěry, že se právě tato účinná látka významným způsobem podílí na vzniku astmatu a dalších alergických onemocnění. Nyní se však díky týmu australských vědců prokázalo, že užívání paracetamolu se vznikem astmatu nesouvisí. Zároveň autoři vysvětlují, proč předchozí studie tvrdila opak.
O paracetamolu jakožto rizikovém faktoru pro rozvoj astmatu se uvažuje již dlouhou dobu. Podezření vzbuzoval zejména tím, že snižuje hladinu glutathionu. Deplece této látky způsobuje zvýšení oxidačního stresu v plicích, což vede k rozvoji zánětu a tendenci k bronchokonstrikci. Nedostatek glutathionu zároveň ovlivňuje posun od Th1 odpovědi k Th2 odpovědi – typické pro astma.
Do studie bylo zařazeno celkem 620 novorozenců s predispozicí pro vznik alergie (alespoň jeden příbuzný 1. stupně měl některou z forem alergického onemocnění). Do věku 2 let se v pravidelných intervalech zaznamenávalo, kolikrát byl paracetamol použit, počet dnů na terapii a konkrétní důvod užití (symptomy horních cest dýchacích; symptomy dolních cest dýchacích; nerespirační onemocnění; alergické příznaky). Zároveň byly prováděny kožní prick testy, sledoval se případný vznik atopického ekzému, epizody pískotu. Ve věku 6 nebo 7 let byla diagnostikována nebo naopak vyloučena přítomnost astmatu a alergické rýmy.
Po zhodnocení dat se jako rizikový faktor pro vznik astmatu jevil celkový počet dnů na terapii paracetamolem (OR = 1,18). Avšak z hlubší analýzy vyplynulo, že skutečnou příčinou zvýšené frekvence astmatu byla četnost infekcí dolních cest dýchacích. Dokazuje to také stanovení asociace mezi použitím paracetamolu u nerespiračních onemocnění (OR = 0,95, p = 0,58). Autoři této studie se domnívají, že v předchozí studii častější užívání paracetamolu pouze „maskovalo“ příčinný vztah mezi opakovanými onemocněními dolních cest dýchacích a vznikem astmatu. Jelikož se studie týkala pouze věkové skupiny dětí do 2 let, bylo by potřebné vyloučit účast paracetamolu na rozvoji astmatu i v těhotenství a v pozdějším dětském věku.
(blš)
Zdroj: Lowe AJ. Paracetamol use in early life and asthma: prospective birth cohort study. BMJ 2010;341:c4616. doi: 10.1136/bmj.c4616.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
