U pacientů s metastazujícím renálním karcinomem léčených sunitinibem může současné podávání inhibitorů angiotenzinového systému významně zlepšit celkové přežití (OS) a přežití bez progrese (PFS).
U pacientů s metastazujícím renálním karcinomem léčených sunitinibem může současné podávání inhibitorů angiotenzinového systému významně zlepšit celkové přežití (OS) a přežití bez progrese (PFS). Vyplynulo to z francouzské retrospektivní studie publikované v březnu 2015. Přítomnost hypertenze měla na OS a PFS jen hraniční vliv.
Autoři hledali souvislost mezi hypertenzí, užíváním inhibitorů angiotenzinového systému (ASI) a výsledky přežití u pacientů s metastazujícím renálním karcinomem. Zahrnuli pacienty léčené sunitinibem v první linii na jednom francouzském pracovišti (Gustave Roussy) od dubna 2004 do listopadu 2013. U těchto pacientů zjistili přítomnost hypertenze, a to před léčbou sunitinibem a vzniklou sekundárně během užívání sunitinibu, a užívání ASI před léčbou sunitinibem i během ní.
Z 213 pacientů s průměrnou délkou sledování 3,6 roku bylo 134 hypertoniků a 105 užívalo ASI. U pacientů s hypertenzí bylo zjištěno delší OS (41,6 měsíce vs. 16,4 měsíce, p < 0,0001) i PFS (12,9 měsíce vs. 5,6 měsíce, p < 0,0001) než u pacientů bez hypertenze. Multivariantní analýza ukázala významnou souvislost mezi hypertenzí a OS (p = 0,05) a jen hraniční souvislost mezi hypertenzí a PFS (p = 0,06). Užívání ASI bylo ovšem významně spojeno jak s delším OS (poměr rizik [HR] = 0,40, 95% interval spolehlivosti [CI] 0,24–0,66, p < 0,001), tak PFS (HR = 0,55, 95% CI 0,35–0,86, p = 0,009). Souvislost mezi užíváním ASI a OS, resp. PFS byla významná nezávisle na počtu metastáz. Navíc nebyl zjištěn rozdíl mezi pacienty, kteří užívali ASI před zahájením léčby sunitinibem a během této protinádorové léčby.
Tyto výsledky svědčí pro přínos ASI u pacientů s renálním karcinomem léčených sunitinibem z hlediska celkového přežití i přežití bez progrese.
(zza)
Zdroj: Izzedine H., Derosa L., Le Teuff G., et al. Hypertension and Angiotensin System Inhibitors: impact on outcome in Sunitinib treated patients for metastaticrenal cell carcinoma. Ann Oncol. 2015 Mar 20. [Epub ahead of print]
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
