Okamžitá přecitlivělost na lidskou seminální tekutinu je popisována stále častěji, zatím ale nemáme o jejím výskytu v populaci přesné údaje. Zdá se, že tato situace je častější, než se v minulosti předpokládalo. Případy celkové anafylaktické reakce jsou naštěstí vzácné. Většina reakcí je namířena proti proteinům s hmotností mezi 12 a 75 kDa.
Projevy takové alergie mohou být pouze místní, imitující vulvovaginitidu, někdy jsou ale popisovány i reakce celkové. Bariérová ochrana – používání kondomu – většinou problém vyřeší. Není však řešením pro páry, které plánují rodinu, nebo v situacích, kdy reakce jsou vážné, život ohrožující.
V těchto případech vážných reakcí je doporučována parenterální desenzibilizace. První pokusy o desenzibilizaci se datují již do roku 1967. Nejprve byla prováděna konvenčním postupem, v poslední době jsou doporučována urychlená schémata, tzv. „rush“ protokoly.
Úspěšná je i intravaginální desenzibilizace, která nevyžaduje komplikovanou přípravu vakcíny, a tak je vhodnou alternativou k desenzibilizaci parenterální. Po dosažení tolerance je však k jejímu udržení nutný pravidelný nechráněný sexuální styk. Otěhotnění žen s tímto typem alergie je problematické a běžnou cestou většinou nemožné. K oplodnění je proto většinou používána umělá inseminace.
Španělští autoři popisují případ 38leté ženy, nulligravidy, u které se v posledních několika letech rozvinuly příznaky alergie až anafylaxe po nechráněném sexuálním styku. Bezprostředně po ejakuaci u ní docházelo k zarudnutí a angioedému obličeje, dušnosti, hypoxii. Manžel byl jejím jediným sexuálním partnerem. Použití kondomu příznaky zcela eliminovalo, ale pár si přál mít dítě.
Pacientka byla alergička, astmatička a měla prokázánu alergii na psí epitelie a byla pro tuto alergii léčena desenzibilizací. Kožní prick testy byly pozitivní na psí epitelie a na manželovu seminální tekutinu, testy s manželovými spermiemi očištěnými od seminální tekutiny byly negativní. Imunoblottingem byly v seminální tekutině nalezeny 2 proteiny o hmotnosti 34,6 kDA a 28 kDa, na které se vázaly specifické IgE protilátky z pacientčiny krve.
K umělé inseminaci byly použity manželovy spermie pečlivě očištěné od seminální tekutiny. Byly nutné 4 cykly inseminace, než došlo k otěhotnění. Uvedený případ potvrzuje, že u tohoto typu alergie je metoda umělé inseminace účinná a bezpečná.
(van)
Zdroj: Ferré-Ibarz, L. a spol., J Investig Allergol Clin Immunol, 16, 2006, 314–316.
