Deprese představuje častou komorbiditu u nemocných trpících Alzheimerovou chorobou. Účinností přídatné léčby donepezilem u pacientů s geriatrickou depresí, u kterých se během terapie deprese objevil kognitivní deficit a byla diagnostikována Alzheimerova choroba, se zabývala japonská studie publikovaná na jaře tohoto roku.
Provedená retrospektivní studie pracovala s 14 ambulantními pacienty, u nichž byla jako první diagnostikována deprese, pro niž byli léčeni. Po zjištění poklesu kognitivních funkcí byla všem těmto jedincům diagnostikována Alzheimerova choroba a nasazen donepezil v dávce 5 mg denně, který užívali po dobu minimálně jednoho roku. Všichni pacienti pravidelně absolvovali vyšetření kognitivních funkcí (Mini-Mental State Examination, Rorschach Cognitive Index) a klinické hodnocení stavu (Clinical Dementia Rating). Účastníci studie byli rozděleni do tří skupin podle průběhu terapie: skupina A obsahovala pacienty, u nichž se kognitivní deficit projevil během dlouhotrvající terapie deprese, ve skupině B byli jedinci, u nichž byl pokles kognitivních funkcí pozorován již během rané fáze terapie deprese a léčba donepezilem byla zahájena minimálně 20 měsíců po prvním vyšetření, poslední skupina – skupina C – obsahovala rovněž nemocné s kognitivním deficitem vzniklým na počátku terapie deprese, avšak léčba donepezilem byla započata do 10 měsíců od prvního vyšetření.
Po 1 a 2 letech od zahájení léčby byl podíl nemocných se stejným či lepším dosaženým skóre škály Clinical Dementia vyšší ve skupinách A a C oproti skupině B. V této skupině byla přídatná léčba donepezilem zahájena později než ve zbylých dvou skupinách. Jeho účinek byl proto insuficientní. Výsledky studie ukazují na nezbytnost včasného zahájení léčby donepezilem u nemocných s geriatrickou depresí, u nichž došlo během terapie k poklesu kognitivních funkcí.
(veri)
Zdroj: Inoue J., Hoshino R., Nojima H., Ishida W., Okamoto N.: Additional donepezil treatment for patients with geriatric depression who exhibit cognitive deficit during treatment for depression. Psychogeriatrics 2015 Apr 27, doi: 10.1111/psyg.12121 [Epub ahead of print].
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
