Hidradenitis suppurativa (HS) je chronické hnisavé kožní onemocnění charakterizované zánětlivými uzly a píštělemi s následným jizvením. Objevuje se převážně v oblastech výskytu potních žláz, zejména v axilách a inguinách. Terapie HS bývá často svízelná a nedostatečně efektivní. V minulosti bylo nicméně publikováno několik zajímavých prací upozorňujících na možnost využití biologik v terapii této nemoci. A právě účinností a vedlejšími účinky infliximabu v terapii středně těžké a těžké formy HS rezistentní na dosavadní lokální i systémovou terapii se zabývala nedávno publikovaná studie francouzských autorů. Sekundárním cílem studie pak bylo určit, jestli došlo i k ovlivnění zánětlivých parametrů.
Této retrospektivní monocentrické studie se účastnili všichni pacienti s HS, kteří byli léčeni infliximabem. Pacientům bylo podáno v průměru 6 intravenózních infuzí (3–19). Hodnoceným parametrem pak bylo zlepšení příznaků HS, jak je referovali sami pacienti (sledovány byly bolest, sekrece a kvalita života).
Klinický stav šesti ze sedmi pacientů se zlepšil (téměř o 50 %), u žádného pacienta nedošlo ke zhoršení obtíží. Nežádoucí účinky byly pozorovány u dvou pacientů, přičemž v jednom případě se jednalo o ekzematické erupce, ve druhém pak o absces krku. V laboratorních nálezech nedošlo k signifikantním změnám hodnot zánětlivých parametrů.
Lze tedy shrnout, že infliximab byl účinný a dobře tolerovaný u šesti ze sedmi pacientů s HS rezistentní na předchozí terapii. Výsledky této studie jsou v souladu s předchozími publikovanými údaji, které uvádějí zlepšení nálezu u většiny pacientů s HS (až v 87 %) léčených infliximabem.
(mik)
Zdroj: Delage M. et al. Efficacy of infliximab for hidradenitis suppurativa: assessment of clinical and biological inflammatory markers. Acta Derm Venereol. 2011 Mar; 91 (2): 169–71.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
