Ulcerózní kolitida (UC) je chronické zánětlivé onemocnění gastrointestinálního traktu. Klinický průběh je charakterizován střídavými obdobími remise a relapsů. Data ohledně užití infliximabu (blokátoru tumor nekrotizujícího faktoru alfa) u akutní těžké UC pocházejí prozatím z omezeného počtu randomizovaných klinických studií. Tyto výsledky obecně ne vždy korelují s běžnou klinickou praxí, proto se autoři nedávno publikované studie zaměřili na jejich ověření v podmínkách běžné klinické praxe.
Do studie byli zařazeni všichni pacienti léčení infliximabem pro akutní UC v rámci jednoho centra – Leeds Gastroenterology Institute. Primární sledovaný výsledek bylo přežití bez kolektomie, sekundárními výsledky byla remise bez tearpie glukokortikoidy a bezpečnost léčby. Rovněž byly analyzovány demografické a klinické parametry jednotlivých skupin.
Celkově bylo do studie zařazeno 44 pacientů (z toho 16 žen, celkový průměrný věk 35,7 roku). Medián sledování po první infuzi byl 396 dní (interkvartilové rozmezí 173–828 dní). Na léčbu infliximabem zareagovalo v době sledování 35 pacientů (79,5 %), 29 pacientů (65,9 %) bylo bez kolektomie při poslední kontrole a 25 pacientů (56,8 %) bylo při poslední kontrole v remisi bez terapie glukokortikoidy. Efektivita infliximabu coby přemosťující terapie k thiopurinové léčbě byla potvrzena zjištěním, že 90 % pacientů postupně převedených na thiopurin nemuselo prodělat kolektomii. Nežádoucí účinky, které by vedly k přerušení podávání infliximabu, byly vzácné.
Tato studie tedy dokumentuje, že i v podmínkách standardní klinické praxe je dlouhodobě dosahováno srovnatelných výsledků jako v původních klinických studiích, dvě třetiny pacientů nemusely podstoupit operativní zákrok.
(onse)
Zdroj: Halpin S. J., Hamlin P. J., Greer D. P., Warren L., Ford A. C. Efficacy of infliximab in acute severe ulcerative colitis: A single-centre experience. World J Gastroenterol. 2013 Feb 21; 19 (7): 1091–7.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
